Dohoda týkající se řeckých úsporných opatření by měla být změněna. Řecko musí ukázat, že je ochotné zavázat se k potřebným změnám. Země jádra zase musí pochopit, že „v sázce je mnoho a riziko nákazy se nyní podceňuje“. Případný odchod Řecka z eurozóny by totiž mohl vyvolat odliv depozit ze zemí postižených krizí. Jejich obyvatelé by se totiž začali ještě více obávat, že jejich úspory budou postiženy oslabením měny poté, co by i jejich země z měnové unie vystoupila. Pro CNBC to uvedl Daniele Antonucci, ekonom pro Evropu z .
Řekové podle ekonoma ukazují, že jsou schopni dosáhnout dalších cílů týkajících se úspor; je tedy namístě, aby byly částečně zmírněny podmínky finanční pomoci – například aby byly prodlouženy doby splatnosti či snížen náklad financování u krátkodobých půjček. Významnější ústupky by ale byly těžko prosaditelné, a pokud by se Řekové snažili o úplnou změnu podmínek, pravděpodobnost neúspěchu by rostla.
Španělsko se ve srovnání s menšími zeměmi, které zažádaly o finanční pomoc, nachází v rozdílné pozici. Ekonom se domnívá, že doposud ukázalo, že je schopné dělat kroky směrem ke stabilizaci. Podmínky spojené s případnou pomocí by tak v jeho případě byly spíše přesnější specifikací těchto kroků, přestože by se mohly objevit návrhy na jejich rozšíření. ECB přitom podmiňuje své kroky směřované na snížení výnosů španělských vládních dluhopisů tím, že Španělsko o pomoc zažádá a zaváže se tak k plnění úsporných opatření.
Moorad Choudhry z vedení korporátního bankovnictví na CNBC uvedl, že implementace dalších úsporných opatření v Řecku je složitá, protože by měla negativní sociální dopad. Zároveň je ale pochopitelné, že trhy a EU chtějí vidět konkrétní kroky a pokrok předtím, než Řecku poskytnou další zdroje. Pokud by ale Německo a další země poskytly Řecku více času, byl by to mnohem menší problém, než kdyby mu pomoc odmítly. Choudhry se však domnívá, že trhy čekají hlavně na pokrok, který je v eurozóně dosažen v oblasti fiskální integrace. Ta by měla zajistit dlouhodobější životaschopnost měnové unie a představuje tak mnohem důležitější téma než Řecko.
V srpnu výnosy periferních dluhopisů poněkud klesly, což může být odrazem spekulací o zásahu ECB. Ten podle Choudhryho skutečně přijde a ECB začne nakupovat vládní dluhopisy zemí na jihu eurozóny. Nervozita se ale na trhy může vrátit s pochybami o další integraci a schopnosti dosáhnout pokroku v Řecku a situace může vyústit v nákazu celé periferie. Eurozóna přitom čelí „filozofické otázce“: Jaká je cena eura? Pokud země severu tuto cenu zaplatí, euro přežije. Pokud ne, eurozóna se rozpadne.
„Historie ukazuje, že monetární unie se nerozpadají kvůli odchodu nejslabších členů, ale těch nejsilnějších,“ uvedl Choudhry. Sám ale nevěří ani tomu, že by z eurozóny odešly bohatší země, protože „to by vytvořilo stejně velké problémy“. Ať už by se unie rozpadla z jakéhokoliv důvodu, vzniklo by mnoho problémů politických, právních a strukturálních a jde o „noční můru“.
(Zdroj: CNBC)