Proč potřebujeme pořád růst?, ptal se kriticky Václav Havel, který v ekonomii viděl spíš společenskou než exaktní vědu. Americký ekonom Robert Gordon staví otázku jinak a možná že pomůže odpovědět na tu Havlovu: Můžeme vůbec pořád růst?
Ve své 25stránkové studii vypracované pro Národní kancelář pro ekonomický výzkum Gordon analyzuje expanzi britské a posléze americké ekonomiky. Poznamenává, že před rokem 1750 byl jev známý jako hospodářský růst téměř zanedbatelný. Změna přišla až s průmyslovou revolucí, kterou autor pro pořádek rozděluje do tří etap.
Jako revoluci číslo jedna označuje vynález parního stroje a železnice (1750-1830). Ve druhé fázi přišly elektřina, spalovací motor, vodovody a kanalizace, telefon, chemie a ropa (1870-1900). Třetí a zatím poslední revoluci, která začala v 60. letech minulého století, spustily počítače, internet a mobilní telefony. Podle Gordona byla druhá revoluce ze všech tří nejdůležitější a právě jí lidstvo vděčí za 80 let výrazného růstu produktivity mezi lety 1890 a 1972. „Jakmile vedlejší produkty druhé revoluce (letadla, klimatizace, dálnice) vyčerpaly svůj potenciál, růst produktivity mezi 1972-1996 oproti dřívějšku značně zpomalil. Naproti tomu, třetí revoluce poskytla pouze krátkodobé oživení růstu mezi lety 1996 a 2004,“ uvádí se v publikaci.
Události posledních 250 let, kdy jedna revoluce více méně plynule navazovala na druhou, doplňovaly a posilovaly se, daly vzniknout domněnce, že hospodářský růst je nepřetržitý proces, který bude trvat navěky. Jenže Gordon tvrdí, že uplynulé čtvrt tisíciletí by se nakonec mohlo být považováno za výjimečnou epochu v dějinách lidstva, a že tak jako růst po roce 1750 zrychlil a dosáhl maxima v polovině 20. století, tak nyní zpomaluje. Otázkou je jen, jak moc intenzivně zpomalování probíhá.
Podle studie bude americkou ekonomiku v následujících desetiletích brzdit šest faktorů, které působily už před recesí z let 2008-2009: 1) nepříznivý demografický vývoj, 2) rostoucí náklady na vzdělání a zhoršující se výkonnost středoškoláků, 3) rostoucí příjmová a majetková nerovnost, 4) zostřená konkurence kvůli globalizaci, 5) zdražující energie a zhoršující se stav životního prostředí, 6) vysoká míra zadlužení státu a občanů-spotřebitelů. Tyto negativní faktory budou významně zpomalovat růst, a to dlouhodobě. Z provokativního předpovědního modelu Gordonovi vychází, že 99 procentům americké populace bude spotřeba, tahoun americké ekonomiky, v následujících desetiletích růst pomaleji než 0,5 % ročně.
„Zdvojnásobení životní úrovně trvalo pět století mezi lety 1300 a 1800. Pak se proces zrychlil na jedno století mezi lety 1800 a 1900. Rychlost zdvojnásobení dosáhla vrcholu na pouhých 28 letech mezi roky 1929 a 1957 a dále mírně zvolnila na 31 let mezi roky 1957 a 1988. Toto zdvojnásobování by ovšem podle prognózy mělo mezi lety 2007 a 2100 zpomalit opět na jedno celé století,“ píše autor studie.
(Global Post, Robert J. Gordon: Is U.S. Economic Growth Over? Faltering Innovation Confronts the Six Headwinds http://www.nber.org/papers/w18315)