Americké státní dluhopisy v hodnotě víc jak 1 bilionu USD, které drží Čína, a možnost jejich „náhlého a rozsáhlého“ prodeje nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, uvádí se ve zprávě amerického ministerstva obrany.
Vzhledem k objemu čínských devizových rezerv, má Peking „jen málo atraktivních možností pro jejich investování“ krom amerických obligací, píše se v pětistránkovém dokumentu, vypracovaném pro Kongres, z něhož cituje agentura Bloomberg.
Po americké centrální bance je Čína druhým největším držitelem amerických dluhopisů. Poté, co Washington nedávno schválil prodej většího množství zbraní Tchaj-wanu, se v čínských vojenských kruzích ozvaly hlasy volající po použití „finanční zbraně“ jako odvety, což mělo Američanům „dát lekci“ pro případ dalších zbraňových transferů na odtržený ostrov.
Pravděpodobně v reakci na tyto výroky Kongres požádal Pentagon o vypracování studie o motivaci čínských nákupů a o tom, jestli by možnost agresivního výprodeje obligací dala Pekingu mocenskou páku v případě vojenské nebo politické krize. Americké dluhopisy v čínských rukou se staly tématem prezidentské kampaně republikánského kandidáta Mitta Romneyho. Ten na nominačním sjezdu ve floridské Tampě uvedl, že si od Číny peníze půjčovat nechce.
Úředníci z Pentagonu jsou k možným rizikům skeptičtí: „Pokus využít cenné papíry ministerstva financí by měl omezený účinek a pravděpodobně by víc než Spojené státy poškodil Čínu,“ uvádí se ve zprávě s tím, že tato nepřesvědčivá hrozba nenabízí Pekingu odstrašující potenciál.
Názor ministerstva obrany sdílí šéf dluhopisové divize společnosti CRT Group LLC David Ader. Číňané jsou podle něj při správě peněz velmi rafinovaní a uvědomují si, jaké škody by mohl hromadný prodej napáchat jim a světovému obchodu, na němž jsou taktéž závislí. Derek Scissors, analytik think-tanku Heritage Foundation, sice celkovou výši amerického dluhu považuje za národně-bezpečnostní riziko, avšak čínská držba obligací je prý „vedlejším tématem“. Pokud by však došlo na nejhorší a odpadly veškeré zábrany, Čína „zaútočí na americký dluhopisový trh a smíří se následnou finanční ztrátou,“ tvrdí Scissors.
Podle Iry Jerseyho z (20,27 CHF, 0,85%) by v případě radikálního snížení čínské držby amerických dluhopisů na trh vstoupili jiní hráči: „V dnešním prostředí by zvýšení výnosu o 50 bazických bodů v desetiletém sektoru vedlo k razantnímu nárůstu poptávky ze strany domácích i zahraničních investorů, včetně centrálních bank.“ Na záchranu by samozřejmě přispěchal i Fed. Zahraniční investoři nyní drží 50.3 % z celkových 10,52 bilionů USD v obligacích vydaných americkou vládou.
„Čínští představitelé se často tváří, jako kdyby Spojeným státům prokazovali nákupy amerických dluhopisů velkou službu, a někdy dokonce naznačují, že tato politika by mohla být velmi snadno změněna ve snaze potrestat Ameriku. Ve skutečnosti se Číňané řídí pouze vlastním zájmem. Dokud budou intervenovat na měnových trzích, aby udrželi hodnotu své měny vůči dolaru uměle nízko, musí nakupovat dolarová aktiva,“ říká Wayne Morrison z výzkumného střediska Kongresu.
Čína loni snížila objem amerických dluhopisů ve svém portfoliu o zhruba 0,7 % na 1,15 bilionu USD. V rámci druhého pololetí roku došlo k poklesu čínské držby o 12 %, čili 163 mld. USD, z rekordních 1,31 bilionu USD, které Peking nashromáždil k červenci 2011. V tom samém období přišly Spojené státy o nejvyšší známku u ratingové agentury Standard & Poors a prohloubila se evropské dluhová krize. A výnos? U desetiletého dluhopisu klesl z 2,80 % na 1,88 %.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters)