Mezi představiteli Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) panují neshody ohledně řešení dluhové krize v Řecku. Informovaly o tom dnes zdroje agentury Reuters. MMF údajně požaduje, aby evropské vlády odpustily Řecku část dluhů. EU dává přednost tomu, aby Řecko dostalo více času na splnění podmínek finanční pomoci. Řecko tento týden požádalo EU a MMF o další dva roky na splnění podmínek pomoci s tím že v případě takovéhoto odkladu potřebovala navíc 13 až 15 miliard eur, které by získala bez pomoci ze strany ostatních evropských zemí.
"Problém není mezi MMF a Aténami, je mezi MMF a EU," uvedl jeden z řeckých představitelů, který si nepřál být jmenován. Jeho názor potvrdily i další zdroje obeznámené s postoji EU a MMF.
"Evropa chce více času, aby viděla, co se stane se Španělskem a Itálií," uvedl řecký představitel. "MMF chce, aby Evropa přišla s komplexním řešením problémů již nyní," dodal.
Na odpuštění části řeckých dluhů již v letošním roce přistoupili soukromí věřitelé. Podle MMF je nyní zapotřebí restrukturalizace řeckých dluhopisů, které vlastní evropské vlády a Evropská centrální banka (ECB). Hodnota těchto dluhopisů činí téměř 200 miliard eur (pět bilionů Kč). "MMF chce restrukturalizaci ze strany veřejného sektoru, ale to nemůžeme udělat. Nikdo jiný to nechce," řekl nejmenovaný představitel řecké vlády.
Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila EU spolu s MMF. Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům, jejichž součástí je například razantní omezení výdajů na obranu a zdravotnictví, a ke zvýšení daní.
Stávka ochromila řeckou ekonomiku
Pravě další úsporná opatření vlády jsou důvodem proč dnes Řecko ochromila 24hodinová generální stávka, kterou vyhlásily odbory státních zaměstnanců a také pracovníků v soukromé sféře. Bojí se zejména dalšího snížení platů. V centru metropole Atén a v Soluni se také uskutečnily demonstrace za účasti několika desítek tisíc lidí. U budovy parlamentu se část protestujících střetla s policií, která zatkla 25 výtržníků.
V centru řecké metropole uspořádaly jednu manifestaci dvě největší odborové organizace GSEE a ADEDY a druhou radikální levicové odbory PAME. Podle agentur Reuters a AP se jich zúčastnilo na 50.000 lidí. Manifestanti se vydali na pochod k parlamentu, jehož budovu obemkly bezpečnostní zátarasy. V Aténách bylo zmobilizováno na 5000 policistů.
Část manifestantů, většinou zahalených příslušníků anarchistických skupin, napadla policisty zápalnými lahvemi a kameny. Pořádkové síly reagovaly slzným plynem a pepřovým spreji. Podle řeckých zpravodajských serverů bylo "preventivně zadrženo 25 osob". Zničen byl minimálně jeden pouliční stánek s tiskovinami.
Ulicemi Soluně na severu země pochodovalo podle agentury AFP kolem 18.000 demonstrantů. Protestních pochodů v řeckých městech se zúčastnili hlavně zaměstnanci státní správy, ale také pracovníci velkých podniků se státní účastí, které se vláda chystá privatizovat. Demonstranti netajili obavy z předpokládané nové vlny hromadného propouštění.
Do stávky se podle serveru řeckého listu Ta Nea zapojili vedle úředníků státní správy i obecních úřadů také zaměstnanci daňové správy a veřejných služeb, profesoři a učitelé, lékaři a zdravotní sestry, obchodníci, právníci a bankovní úředníci. Novináři, kteří stávkovali již v pondělí, zastavili práci i dnes na čtyři hodiny - s výjimkou času věnovaného na pokrytí protestů.