Pokud poslední slova guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho o tom, že ECB svůj díl práce odvedla a nyní čeká na dospělé rozhodnutí vlád, nebyla zcela otevřená, v evropském parlamentu zazněla jasně: Tržní operace OMT jsme připraveni spustit hned, vlády ale musejí naplnit podmínky pomoci s EFSF/ESM. V případě jejich neplnění OMT nebudou ukončeny po splnění cíle, ale ihned. ECB nemůže a nechce tisknout peníze a nebude nahrazovat to, co vlády neudělaly, uvedl mimo jiné Draghi na půdě Evropského parlamentu.
„OMT intervence na dluhopisovém trhu jsou efektivní cestou k zastavení scénářů, které hrozí cenové stabilitě v eurozóně. ECB je připravena je spustit ihned, ale návazně na jasné podmínky pro vlády skrze žádost k fondu EFSF či záchrannému nechamismu ESM. OMT jsou neomezené, ale jasně říkám, že podmíněné. Odchod z nich vede přes naplnění jejich cíle, nebo v případě neplnění podmínek programu vládou,“ uvedl v Evropském parlamentu jasně Draghi.
„Připomínám, že ECB se nemůže uchýlit k přímému financování a nemůže nahrazovat to, co členské státy (eurozóny) učinit měly a neučinily. To je pravdou pro Irsko, to je pravdou pro každý další případ,“ řekl Draghi. „Je příliš snadné si myslet, že ECB může nahradit laxnost vlád, přijít a začít tisknou peníze. To se nikdy nestane,“ uvedl guvernér Evropské centrální banky.
Jasně tak uvedl, že pro Řecko, Španělsko či Itálii nevede jiný cesta, než plnění programu reforem a poměrně otevřeně také vyjádřil nelibost nad otálením vlád, zejména španělské, se svým vyjádřením k potřebě vnější finanční pomoci.
Na adresu Řecka Draghi poznamenal, že s další účastí na pomoci vyčká ECB na zprávu Trojky, která podá ‚skutečný obraz věcí‘. „Je zcela zřejmé, že řecká vláda v potřebných reformách významně pokročila, a je stejně zřejmé, že v nich musí důsledně pokračovat a učinit více. Vidíme pokrok, vidíme nutnost další práce,“ řekl Draghi.
Draghi potvrdil svou dřívější prognózu, že ekonomická aktivita v eurozóně zůstane v blízkém období slabá a její pozdější oživení bude velmi pozvolné. Dodal však, že situace se v uplynulých dvou nebo třech měsících v některých ohledech zlepšila. Ekonomická rizika podle něj souvisejí zejména s napětím na některých finančních trzích eurozóny. „Rizika vývoje jsou jednoznačně směrem dolů, souvisejí zejména s vývojem na finančních trzích části zemí eurozóny,“ uvedl zejména směrem k periferii. Růstu inflace se Draghi neobává, dlouhodobá inflační očekávání vidí pevně zakotvena a rizika pro její vývoj vyrovnána.
„Je bez pochyb, že fiskální konsolidace na krátkém horizontu utlumila, a tlumit bude, výkon jednotlivých ekonomik v různých částech eurozóny. Existuje ale jiná alternativa? Nezapomeňme, že krize se rozpoutala s nárůstem averze k riziku, odhalila několik problémů, mezi které patří neudržitelnost rozpočtových schodků a financování dluhem,“ řekl v europarlamentu Draghi. Krize důvěry k eurozóně v posledních měsících dle Draghiho polevila, ale stále zůstává.
ECB minulý týden podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,75 procenta. Draghi při této příležitosti potvrdil, že ECB je připravena nakupovat dluhopisy těch zemí eurozóny, které požádají o pomoc podmíněnou ozdravným rozpočtovým programem. Trhy zejména marně čekají na vyjádření Španělska.
(Zdroj: ECB, EP, Reuters, Bloomberg, CNBC, čtk)