Kvantitativní uvolňování americké centrální banky bude muset být jednou ukončeno, a to bude pro Fed velmi obtížný a pro všechny bolestivý krok, řekl prezident a provozní ředitel Gary D. Cohn na výročním setkání MMF v Tokiu. „Rozumím tomu, čeho se (Fed) snaží docílit a řeknu vám, že únik z toho bude náročný. Ukončení QE bude bolet,“ varoval.
Federální rezervní systém v září spustil další kolo tzv. kvantitativního uvolňování (od roku 2008 v pořadí již třetí). Tentokrát ale pro masivní nákupy vládních aktiv nestanovil ani časový ani objemový limit. Peníze hodlá Fed do oběhu uvolňovat v řádu 40 miliard měsíčně tak dlouho, dokud uzná za vhodné. Podle guvernéra Fedu Bena Bernankeho, QE3, které má zafungovat částečně stimulací růstu cen aktiv jako jsou akcie, potrvá, dokud nebude patrné „udržitelné zlepšení“ na trhu práce. „Je jasné, že Fed chce vytvořit pracovní místa a docílit zhodnocení aktiv,“ uvedl k tomu Cohn.
Místopředsedkyně Fedu Janet Yellen se ve středu nechala slyšet, že centrální banka má pro uvedení měnové politiky do původního stavu, jakmile bude chtít QE3 ukončit, připravený plán. Jakmile Fed začne klíčovou úrokovou sazbu znovu zvyšovat ze současné takřka nulové úrovně, bude rozprodávat velké množství nakoupených aktiv a to „velmi pozvolným a předvídatelným způsobem“. Místopředsedkyně Fedu přitom přiznala, že cesta přibližování měnové politiky původnímu, předkrizovému stavu bude náročným úkolem a připustila, že bilance centrální banky může být v dané fázi citlivá vůči výraznějšímu růstu sazeb.
Kromě Fedu povolují měnové kohouty také další centrální banky, v posledních měsících v čele s ECB a Bank of Japan. Zatímco Evropská centrální banka srazila svou klíčovou úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,75 procenta a zavázala se k nákupu dluhopisů vlád, které přistoupí na podmínky zahraniční finanční pomoci, japonská měnová autorita navýšila objem nákupu aktiv o dalších 10 bilionů jenů a zrušila omezení pro nákup dluhopisů. „Všechny (centrální banky) v podstatě postupují podobně, což snižuje dopad těchto kroků v porovnání se situací, kdy by tak činila jedna a ostatní vyčkávaly,“ podotýká Cohn. Šéf ECB Mario Draghi, který pracoval pro v letech 2002 až 2005, se od šéfa této investiční banky dočkal pochvaly za „skvěle odváděnou práci“ a odstranění velkého množství rizika. Cohn se ale zároveň domnívá, že ECB není schopna vyřešit skutečný dlouhodobý problém Evropy, jímž je ekonomický růst.
Cohn zopakoval svou vizi z června, podle níž by Evropě v řešení dluhové krize pomohla událost typu bankrotu Lehman Brothers, k němuž došlo v roce 2008 ve Spojených státech. „Nejsem si jistý, co tou událostí bude, ale věřím, že přijde a každý se pak zhluboka nadechne v uvědomění, že situaci je třeba napravit,“ řekl.
QE si za dobu svého trvání, potažmo spuštěním jeho třetího kola, vytvořilo řadu kritiků a to i mezi uznávanými ekonomy a ostřílenými investory. Šéf dluhopisového obra PIMCO Mohamed El-Erian se v září nechal slyšet, že Fed nejen že je ochoten tolerovat inflaci jako důsledek kvantitativního uvolnění, ale ta je dokonce jeho záměrem (viz růst cen akcií, komodit…), a nestará se o dlouhodobější důsledky svého jednání. Rizika QE3 přitom převažují jeho výhody. O malém či vůbec žádném potenciálu Fedu ovlivnit tímto způsobem reálnou ekonomiku, tedy nastartovat růst a tvorbu pracovních míst, pochybuje také například ekonom Staphen Roach, investor Marc Faber i šéf dallaského Fedu Richard Fisher.
Rizika v budoucím ukončení QE vidí také pojišťovací společnost Financial, jejíž šéf rizik Nicholas Silitch se obává dopadu na hodnotu aktiv včetně komerčních realit. „To, co drží úrokové sazby na současné nízké úrovni, je příslib ‘věčného QE‘ a popravdě neklid v globálním měřítku, a to se může velice rychle změnit,“ uvedl. Případný pokles zájmu investorů o americký dluh by mohl vést k vyšším sazbám. Takový vývoj by byl v mnoha směrech pozitivní, nikoli však pro ceny aktiv, jako jsou komerční nemovitosti, varoval.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)