K silnému růstu nasadily akcie po slovech CEO Andrease Treichla, podle kterého se postupně zlepšuje výhled na celoroční hospodaření banky, banka chce vyplatit dividendu ze zisku roku 2012 a do zisku se v příštím roce obrátí jeden z horkých bramborů , rumunská BCR. V Praze titul navýšil zisky až na bezmála 6 % a 477 korun za akcii.
Po mimořádnosti roku 2011 nevidím důvod pro to, abychom ze zisku roku 2012 nevyplatili dividendu, uvedl šéf v konferenčním hovoru k výsledkům. Podle Treichla se výhled na provozní výsledek celého roku proti červencové prognóze zlepšil. dnes spolu s výsledky uvedla, že celoroční provozní výsledek bude „jen mírně za“ výsledkem roku 2011. V červenci banka hovořila o výsledku „někde za“ rokem 2011.
Šéf rizik banky Mittendorfer uvedl, že v žádné z oblastí podnikání neočekává v roce 2013 významnější nárůst nákladů rizik. Šéf Treichl pak uvedl, že neočekává další zhoršování čisté úrokové marže a v roce 2013 naopak čeká další zlepšování poměru mezi náklady a ziskovostí.
S dividendou souvisejí i zdroje, které drží v podobě státní pomoci. Tu získala v roce 2009 v rozsahu 1,2 miliardy eur a podobě nehlasujícího participačního kapitálu, který nemá danou splatnost. Od roku 2015 ale bance narostou významně „dividendy“ placené za tuto pomoc. Šéf Treichl dnes uvedl, že banka si plánuje státní pomoc ponechat po dva až tři roky, což odpovídá období před jejím „zdražením“. „Zvážili bychom její okamžité splacení při změně podmínek ze strany vlády,“ uvedl CEO. Pokud zůstanou podmínky půjčky tam, kde jsou dnes, začala by banka se splácením v roce 2015.
Treichl souběžně vyjádřil nelibost nad tím, že souběžně musí platit vysoké daně, které financují o pomoc problémové Österreichische Volksbanken. „Placení daní k podpoře státem vlastněných bank mě skutečně rozčiluje. platí nejvyšší daně na světě nejen na domácím rakouském trhu, ale navíc také v Maďarsku a na Slovensku,“ poznamenal ke konkurenci vůči dalším bankám. Rakouská vláda letos zvýšila bankovní daň o čtvrtinu. V roce 2008 převzala kontrolu nad Kommunalkredit Austria, o rok později nad Hypo Alpe-Adria-Bank.
Akcie byly (a jsou) od loňského roku pod tlakem vývoje zejména na trzích v Rumunsku a maďarsku, kde se mísí vývoj ekonomiky s politickými riziky. Podle Treichla banka ve 3Q u BCR dosáhla významného zlepšení, které bude pokračovat v posledním čtvrtletí roku. „V Rumunsku je nejhorší za námi. Trend se v posledních několika měsících stabilně zlepšuje, u čistého zisku již neočekáváme pokles pod úroveň třetího čtvrtletí letošního roku. U cost-income poměru očekávám v příštím roce další zlepšování od nyní vykázaných 52 procent,“ uvedl Treichl k Rumunsku. Očekáváním banky pro rumunskou BCR je, že na úrovni celého roku 2013 bude zisková. Počínaje roky 2014 a 2015 se má opět stát významným přispěvatelem k zisku skupiny , očekává banka.
Ve zbytku roku 2012 ještě na svých trzích očekává smíšený vývoj, kdy by Rakousko, Rumunsko a Slovensko měly vykázat hospodářský růst a ekonomiky ostatních CEE trhů klesnout. S tímto výsledkem dle banky souvisí redukce nejádrových aktiv a změny v portfoliu směrem k likvidnějším, ale méně výnosným aktivům. „Prioritami jsou silná kapitálová a likviditní pozice a přísná kontrola nákladů,“ uvedla banka. CEO Treichl uvedl, že nebude mít problém s naplněním kapitálových požadavků EBA ani Basel III v čase a rozsahu, jaký bude třeba.
Špatné úvěry (NPL) v Rumunsku ve 3Q dále rostly na 27,5 procenta z 26,2 % ve 2Q a 24,3 % v 1Q při současném zlepšování jejich krytí z 53,6 % ve 2Q na 57,6 % ve 3Q, tedy k 60% cíli. Špatné úvěry by na rumunském trhu měli vrcholit letos, pro příští rok očekává řádově o pětinu nižší tvorbu rezerv.
Druhým „horkým bramborem“ je Maďarsko. I tam tempo zhoršování kvality úvěrů polevuje při vývoji NPL 25,3 % ve 3Q z 24,6 % ve 2Q a 23,5 % v 1Q letošního roku. Krytí těchto úvěrů mírně kleslo na 63,4 % z 64 % ve 2Q, zejména kvůli dopadu segmentu realitních úvěrů. Politická rizika zůstávají. Nejnověji se chystá maďarská vláda s šesticí bank včetně lokální projednávat podmínky splácení municipálního dluhu poté, co proběhlo částečné zestátnění tímto směrem. Vláda si dle Lajose Kosy z vládní strany Fidesz chce zajistit „dočasné řešení“, pokud jde o financování, splátky a výnosy na municipálním dluhu.
Výmluvná jsou slova Andrease Treichla při prezentaci výsledků o tom, proč banka nechce poskytnout výhled ohledně ziskovosti v Maďarsku v roce 2013. "Nechceme oznamovat obrat k zisku v roce 2013, pouze by to vyvolalo nějakou reakci maďarské vlády. Po oznámení, že se v roce 2013 vracíme k zisku, bychom se obratem mohli dočkat zvýšení daní, aby se tak nestalo," uvedl Treichl. Prudké obraty v maďarské politice označil na trademark premiéra Orbána s tím, že takové chování velmi znesnadňuje jakokouli predikci ziskovosti na daném trhu.
(Zdroj: , Bloomberg)