Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Moldavsko se nemůže dohodnout s Gazpromem. Hrozí mu plynová válka

Moldavsko se nemůže dohodnout s Gazpromem. Hrozí mu plynová válka

02.11.2012 15:37
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Rusko-moldavské vztahy se zhoršují; následky by krom Moldavanů mohlo pocítit i Bulharsko s Rumunskem. V prosinci Kišiněvu vyprší kontrakt s Gazpromem o dodávkách ruského plynu a jeho tranzitu. Jednání o prodloužení smlouvy se dostala do slepé uličky, která by mohla vyústit v další plynovou válku. Sporných záležitostí se Kremlu v Moldavsku nahromadilo víc. Kišiněvu se nelíbí záměr Moskvy otevřít v Tiraspolu, centru separatistické enklávy Podněstří, generální konzulát.

Ještě na jaře vypadala situace mnohem optimističtěji. Dubnové rozhovory mezi novým moldavským premiérem Vladem Filatem a zvláštním ruským vyslancem Dmitrijem Rogozinem dopadly vcelku úspěšně. Problematiku zemního plynu, točící se hlavně kolem cen a vlastnictví tranzitní infrastruktury, se ale vyřešit nepodařilo, stejně jako otázku separatistů v Podněstří.

Moldavsko je nezaplacenými účty 3 mld. USD největším dlužníkem Gazpromu. Plyn spotřebovává i Podněstří, nad nímž nemá Kišiněv žádnou kontrolu a které podle všeho účty za plyn zásadně neplatí. Země přitom dostává dodávky velmi levně, i když se Moskva v posledních letech snaží přejít k tržním sazbám. V loňském roce tarif Moldavsku vzrostl o 37 %. Část dluhu, za roky 1997-2004, Gazprom prodal své dceři Gazprom Investoholding, které šéfuje nejbohatší Rus Ališer Usmanov.

Vláda v Kišiněvě by teď chtěla s Gazpromem uzavřít kontrakt na pět let a na současnou cenu 392 USD za 1000 m3 dostat 30% slevu. To je Moskva ochotna akceptovat, ovšem s jednou podmínkou: Moldavsko odvolá svůj podpis na dohodě s EU, podle níž měla země do roku 2015 implementovat tzv. třetí energetický balíček EU. Jde soubor liberalizačních opatření v energetice, kvůli nimž už Gazprom přišel o plynovody v Litvě, které mají za cíl omezit monopolní sílu vertikálně integrovaných energetických molochů.

Jádrem bruselského liberalizačního tažení je „unbundling“, tedy oddělení segmentů dodávek plynu, jeho přepravy a těžby, pokud jsou koncentrované v rukách stejného vlastníka, což je přesně případ Gazpromu v Litvě a vybraných zemí SNS, včetně Moldavska, kde Gazprom ze 63 % kontroluje státní plynárenskou společnost Moldovagaz (zbytek patří moldavskému státu). Moskvě se také nelíbí povinnost majitelů plynovodů poskytnout rovný přístup k infrastruktuře všem účastníkům trhu. Moldavsko si nakonec vymínilo odklad implementace třetího balíčku do roku 2020, avšak ani to Moskvě nestačí. Zdroje deníku Kommersant varují, že protahování rozhovorů by mohlo vést k plynové válce, tak jako například s Ukrajinou v roce 2009. Přes území Moldavska přitom proudí dodávky plynu do sousedního Rumunska a pak dál do Bulharska.

České předsednictví Rady EU dojednalo v březnu 2009 kompromis mezi členskými státy a Evropským parlamentem ohledně liberalizace unijní energetiky. Každá země tak má mít na výběr ze tří cest vedoucích k liberalizaci. První je úplné vlastnické oddělení (na tomto principu funguje český trh s elektřinou, kde rozvodovou síť vlastní ČEPS), druhou představuje vytvoření nezávislého systémového operátora, který převezme kontrolu nad investičními a obchodními aktivitami týkajícími se přenosových sítí. Třetí cesta umožňuje, aby jak transport, tak distribuce zůstaly nadále součástí jediné společnosti, avšak se sníženou možností matky zasahovat do běžného provozu své dcery starající se o rozvodnou síť, a zvýšeným dohledem státu (této variantě odpovídá české plynárenství).

(Zdroj: Kommersant, Euractiv, Eurasia Daily Analysis)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
17.09.2021
17:29Skandál Světové banky ohledně manipulace hodnocení Číny vyvolává znepokojení u ekonomů
17:22Jak se vyhnout masivní tvorbě peněz
17:06Cena plynu v Evropě zamíří na rekordy, varuje šéf Gazpromu. A je připraven dodávat skrze Nord Stream 2...
16:42Závěr týdne nevyšel, akcie i dluhopisy padají  
16:09Berlín koupí 15.000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen za 2,5 miliardy eur
15:48Jaromír Strnad: Navýšení sazeb ČNB by mohlo nahrát bankám obchodovaným v Praze
15:39Infineon v Rakousku otevřel závod na výrobu čipů za 1,6 miliardy eur
14:38Bankám v tuzemsku pomohla k vyšším ziskům v pololetí hlavně nižší rizika
14:09Carbon Tracker: Ropné firmy musí změnit kurz, jinak jejich hodnota propadne
12:25Perly týdne: Elektromobily Ferrari, pokrizových 12,5 % ročně a nejpopulárnější sázky na finančních trzích
12:04Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplácení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
11:35Inflace v EU i v eurozóně v srpnu výrazně vzrostla, je nejvýše za deset let
10:48Pozitivní dopoledne pro akcie a rostoucí šance na větší akci ČNB  
10:34Americký akciový trh zpomaluje. Některé sektory klesají z 52týdenních maxim o více než dvacet procent
9:04Rozbřesk: Jestřábí výroky Marka Mory zvyšují pravděpodobnost prudšího růstu sazeb a hrají do not koruně
8:57Dnešní ráno ukazuje na otevření s přírůstky, proběhne rebalance indexů PX a CECE  
8:3610 nejhodnotnějších firem světa: V čele Apple, Microsoft, Alphabet. Poprvé od 2017 bez Číny
6:11Investiční tip Constellation Brands: Zpátky do restaurace  
16.09.2021
22:01Čtvrtek dopadl na Wall Street nerozhodně  
17:29Jediný sektor s historicky nízkou valuací a čekání na nákupní korekci

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
11:00EMU - CPI, y/y
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university