Austrálie zveřejnila návrh změn daňového zákona, které mají být namířeny proti snahám velkých společností přečerpávat zisky do zemí s nižšími daněmi typu Irska či Nizozemí. Zpřísnění daňové legislativy má postihnout hlavně korporace nabízející své produkty či služby na internetu, který pro chytré účetnictví poskytuje mimořádný prostor.
Země se snaží prosadit princip, podle něhož se daně mají platit v zemi, kde jsou služby a výrobky nabízeny. Jako exemplární příklad si úředníci australského ministerstva financí vzali na mušku internetový gigant , kterého živí hlavně reklamní prostor nabízený jiným firmám.
„Zatímco australské společnosti dennodenně vyjednávají s Australia, v kontraktech je vždy titěrným písem dole uvedeno, že si služby kupují od irské pobočky Googlu,“ prohlásil náměstek australského ministra financí David Bradbury v projevu k účetní komoře v Sydney. I když se tak veškerá aktivita spojená s vypořádáním obchodu odehraje v Austrálii, kde je korporátní daňová sazba 30 %, zisk z operace skončí na druhém konci světa, kde podléhá pouze 12,5% zdanění.
Australská divize Googlu se k Bradburyho názorům odmítla konkrétně vyjádřit. Tvrdí ale, že dodržuje všechny platné australské daňové zákony. „Díky tomu, že pomáháme tisícům firem růst online, že poskytujeme milionům Australanů bezplatné služby a také v zemi zaměstnáváme 650 lidí, výrazně přispíváme k růstu australské ekonomiky,“ uvádí se v prohlášení Australia.
Podle Bradburyho nejenže přečerpává zisky do Irska, ale pak je dál jako licenční poplatky prohání přes nizozemskou pobočku, která je následně pumpuje do holdingové společnosti se sídlem na Bermudách, kde neexistuje daň z příjmu právnických osob. Peníze potom skončí v daňovém ráji natrvalo.
rozhodně není sám. Zvláštní vyšetřovací komise amerického Kongresu nedávno spočítala, že softwarový gigant s pomocí přesunů peněz na pobočky v Portoriku, Irsku, Singapuru a na Bermudách v posledních třech letech na odvodech státu ušetřil nejméně 6,5 mld. USD. Výrobce počítačové techniky drží mimo Spojené státy 29,1 mld. USD nezdaněného zisku.
Internetový obchod , jehož evropská centrála je v Lucembursku, další oblíbená destinace celosvětově působících subjektů, vloni v Evropě zaúčtoval 9,1 mld. EUR tržeb, z nichž mu zbylo pouhopouhých 20 mil. EUR čistého zisku. Na daních zaplatil 8 mil. EUR.
Velká Británie a Německo nedávno vyzvaly skupinu zemí G-20 ke společnému a soustředěnému tlaku na velké korporace, který je má donutit platit na daních jejich „spravedlivý podíl“. Zatímco na britských ostrovech jsou americké korporace obviňovány z nemorálnosti (porušení zákona se jim podařit nedokázalo), Francie jejich konání hodnotí jako protiprávní jednání. Francouzský daňový úřad zaslal Amazonu upomínku s žádostí o zaplacení 252 mil. USD. Společnost se o pokutu a údajně nezaplacené odvody hodlá soudit. Po Googlu prý Francie chce 1,7 mld. USD.
Společnosti připouští, že v některých zemích platí nízké daně. Jedním dechem ale dodávají, že největší přidaná hodnota pochází z myšlenek vzniklých v Silicon Valley, kde programátoři pracují na sofistikovaných algoritmech vyvážených s pomocí internetu do celého světa. Takže je prý jen fér, že největší daně platí ve Spojených státech. To je pravda v případě Googlu, který americkému ministerstvu financí loni odvedl 2,3 mld. USD z celosvětové daňové zátěže 2,6 mld. USD.
Kritici však tvrdí, že když má tak velká část ziskových aktivit Googlu původ ve Spojených státech, měla by tam společnost převádět veškeré tržby a danit je poctivě 35% korporátní sazbou. Do toho se americkým gigantům příliš nechce. prý v daňových rájích nashromáždil 24,8 mld. USD, které by musel v případě převodu do Spojených států doložit bernímu úřadu. Podle amerického sdružení Citizens for Tax Justice (občané pro daňovou spravedlnost) takto americké korporace na Bermudách, Panenských ostrovech a dalších lokacích mají uloženo 1,5 bilionu USD. Ty se zde hromadí od roku 2004, kdy byla ve Spojených státech naposledy vyhlášena daňová amnestie pro korporátní sektor.
(Zdroje: Reuters, NYT, FT, Bloomberg)