Newyorská burza, provozovaná společností Euronext, zmírňuje pravidla pro kotaci. Doufá, že méně striktní přístup jí pomůže získat několik ruských firem, které příští rok plánují primární úpis akcií. by tak začala konkurovat burze v Londýně, kde se dosud ruské IPO v drtivé většině odehrávaly.
Podle ředitele pro mezinárodní kotace Alberta Ganyushina by nově schválená regulace, ulehčující menším firmám vstup na burzu a odstraňující část administrativních a dalších požadavků na zahraniční zájemce, mohla z New Yorku učinit atraktivnější destinaci pro získávání investičních prostředků od investorů.
„Nepřekvapilo by mě, kdyby se v příštích 12 měsících uskutečnilo několik IPO v Moskvě a v New Yorku,“ prohlásil Ganyushin.
Londýn se jako oblíbená destinace ruských společností usilujících o vstup na burzu připomenul minulý týden, kdy si zde burzovní premiéru odbyl operátor MegaFon, který získal v rámci primární nabídky svých akcií 1,7 mld. USD. Jednalo se o největší IPO na ruském trhu za poslední tři roky. S titulem se bude duálně obchodovat v Londýně a Moskvě.
MegaFon byl posledním ze tří největších mobilních operátorů v Rusku, jenž dosud neměl akcie na burze. Jeho konkurent se začal obchodovat v New Yorku v roce 1996 a MTS, další z trojky velkých operátorů, v roce 2000. Mezi další významné ruské společnosti kotované za mořem patří uhelný a ocelářský gigant Mečel, který na trh vstoupil v roce 2004. Poskytovatel IT služeb Epam Systems, který sídlí ve Spojených státech, ale velkou část byznysu realizuje v Rusku, nabídl své akcie investorům letos.
Ruský korporátní sektor ale jinak před New Yorkem preferuje Londýn, hlavně kvůli geografické blízkosti a volnějšímu přístupu ke zveřejňování informací a pravidlům auditu. V britské metropoli je kotováno přes 50 ruských titulů, zatímco ve Spojených státech je lze spočítat na prstech jedné ruky.
Ve snaze přilákat zájem kandidátů na IPO i potenciálních investorů uspořádala akci pro zhruba 50 amerických fondů, které se krom ruských společností účastnil i první místopředseda ruského kabinetu Igor Šuvalov.
Konkurovat Londýnu nebude lehké. Američtí investoři v posledních letech přišli o miliardy dolarů při nezdařených sázkách na vícero čínských společností (např. Sino-Forest), které falšovaly účetní výkazy. Navození důvěry v další rozvíjející se ekonomiku bude pro výzvou, obzvlášť při pověsti, které se ruské podnikatelské prostředí těší.
Po skandálu s účetními triky společností Enron a WorldCom byla ve Spojených státech zákonem Sarbanes-Oxley drasticky zpřísněna pravidla pro audit, avšak výsledná zvýšená administrativní zátěž odradila mnoho firem od vstupu na newyorskou burzu.
Náklady na přípravu IPO mohou podle konzultantské společnosti PwC dosáhnout půl milionu dolarů a víc. Ruský telekomunikační gigant Rostelecom se z v roce 2009 stáhl právě s odvoláním na vysoké výdaje spojené s plněním pravidel nutných pro zachování kotace.
Situaci podle Ganyushina změnil zákon Jobs Act, díky němuž mohou zahraniční společnosti s tržbami pod miliardu dolarů získat povolení k IPO mnohem snáze, jelikož jsou až na pět let vyjmuty z povinnosti provádět vnější audit nebo interní kontroly. „V posledních třech letech je pro zahraniční společnosti kotace ve Spojených státech mnohem snazší než pro domácí firmy. Můžete se řídit pravidly vaší domovské země, nemusíte mít nezávislou správní radu, ani nemusíte dělat účetnictví podle amerických standardů,“ tvrdí Ganyushin.
si brousí zuby zejména na plánované částečné privatizace řady ruských státních podniků. V hledáčku má například přepravní společnost Sovcomflot, u níž se se spuštěním veřejného obchodování počítá v příštím roce.
(Zdroje: Reuters, Moscow Times, Bloomberg)