Evropská centrální banka na svém prosincovém jednání úrokové sazby opět ponechala beze změny. Hlavní sazba zůstává na 0,75 procenta už od července. Další pokles se dnes nečekal a zpráva je proto pro trh neutrální. Na tiskové konferenci prezident ECB Mario Draghi uvedl, že rozhodnutí o sazbách bylo konsensuální a vedla se o nich obsáhlá diskuse. Hovořilo se o možnosti negativních sazeb na depozita, ale do hloubky ji centrální bankéři nerozebírali.
Podle očekávání ECB neřešila žádný nový nástroj. Zopakovala kladné hodnocení těch současných a konstatovala, že z její strany bylo učiněno dost, což odkazuje na průběžné výzvy k činnosti ze strany vlád. Zhoršení růstových prognóz není překvapením a zapadá do současných představ o ekonomice eurozóny. Co se týče reakce trhu, největší vliv by měla mít zmínka o diskusi o záporných sazbách. Ta zřejmě podpoří sázky na úpravu sazeb v příštích měsících a pro euro je tedy negativní. Ostatní informace lze hodnotit jako neutrální.
Vývoj na eurodolaru (USD/EUR) online:
ECB čeká, že inflace v průběhu příštího roku poklesne pod 2 procenta a ekonomika zůstane slabá až do příštího roku. Poslední makroekonomické indikátory naznačují, že i ve čtvrtém kvartále byla ekonomika v horší kondici. Zotavení by mělo začít později v roce 2013, přičemž k němu má přispět i podpůrná měnová politika.
Nové projekce ECB počítají se změnou HDP letos o -0,6 až -0,4 procenta (podle předchozí prognózy to bylo -0,6 až -0,2). V příštím roce by pak změna HDP eurozóny měla činit -0,9 až +0,3 (dříve -0,4 až +1,4) a v roce 2014 čeká banka růst o 0,2 až 2,2 procenta. Prognóza inflace na letošní rok byla zpřesněna na 2,5 procenta z dřívějších 2,4 až 2,6. Rok 2013 podle ECB přinese pokles inflace do pásma 1,1 až 2,1 (dříve 1,3 až 2,5) a v roce 2014 se růst spotřebitelských cen má pohybovat mezi 0,6 a 2,2 procenta.
Co se týče rizik, ta pro růst zůstávají stále směrem dolů. Rizika pro inflaci hodnotí ECB jako zhruba vyrovnaná, zde tedy oproti předchozím měsícům není žádná změna. Cenové tlaky mají podle banky zůstat mírné. Směrem vzhůru by inflaci mohly vychýlit změny daní, směrem dolů horší vývoj reálné ekonomiky.
V oblasti úvěrů ECB stále konstatuje nízkou dynamiku, když poptávku snižuje slabý výhled ekonomiky, averze k riziku a úpravy rozvah. V některých zemích je vidět, že nabídku úvěrů omezuje segmentace finančních trhů, kapitálová omezení pro banky a vnímání rizika. Celkově je ale růst úvěrů nízký hlavně kvůli poptávce.
Prezident Draghi stejně jako před měsícem zopakoval, že se důvěra na finančních trzích viditelně zlepšila, k čemuž přispěly dříve oznámené programy. V případě OMT (nákup dluhopisů) Draghi zopakoval, že jeho rozsah bude odpovídat cílům. Hlavním cílem je přitom předejít fragmentaci eurozóny a odstranit riziko příliš velkých pohybů trhu. U dalšího programu, MRO (hlavní refinanční operace) ECB rozhodla, že bude pokračovat tak dlouho, jak bude třeba, v plném rozsahu nejméně do června 2013. V souvislosti s LTRO (dlouhodobé refinanční operace) Draghi řekl, že do systému dodal velký objem likvidity, která se ale z velké části nedostala do reálné ekonomiky.
Měnová politika ECB je velice podpůrná a Draghi říká, že banka už učinila hodně z toho, co je třeba. Podpora měnové politiky si podle něj nakonec najde svou cestu do ekonomiky.
V souvislosti s dalšími tématy se Draghi zmínil o americké fiskální politice - jednání podle něj mohou zhoršit sentiment na delší dobu, než se dříve čekalo. O možném rolování řeckého dluhu ECB nijak podrobně nediskutovala a žádného závěru se zatím nedobrala.
Draghi nepřímo vyzval k pokroku s bankovní regulací a vyjádřil důvěru, že se dohody podaří dosáhnout. Jednotný mechanismus dozoru je podle něj klíčový pro reintegraci bankovního systému. Pro ECB je naprosto zásadní, aby měla právní základ pro bankovní dohled, jinak její práce bude brzděna.