Česká ekonomika se v polovině roku 2011 opět ponořila do recese, která dosud nepolevila. Bohužel ani výhled na letošní rok nenabízí příznivější obraz. Zlepšení ekonomické situace by mohlo přijít až v druhé polovině roku, nejspíše ale nebude stačit k tomu, aby se HDP za celý rok zvýšil. Aktuální prognóza ukazuje na pokles HDP v roce 2013 o 0,4 procenta. Důvodem je souběh trvající slabosti domácí poptávky a zhoršující se situace v eurozóně. Vývoj exportních zakázek v průmyslu a dílčí data z indexu nákupních manažerů bohužel potvrzující, že zahraniční poptávky také ztrácí na síle.
Pokračování recese bude reflektovat trh práce. Pokles nezaměstnanosti v letech 2010 a 2011 byl jen velmi mělký. Před finanční krizí se míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 5 a 6 procenty. Po krizi již neklesla pod 8 procent. Jenže čím déle jsou lidé bez práce, tím hůře se jim na trh práce vrací. Z cyklické nezaměstnanosti se postupně stává strukturální problém. Průměrná míra nezaměstnanosti by letos měla dosáhnout 9,3 procenta, po loňském průměru 8,6 procenta.
Inflaci opět ovlivní změna DPH, která přispěje k indexu spotřebitelských cen o 0,8 procenta (loni daně přispěly k inflaci 1,2 procentního bodu). Meziroční inflace by tedy měla hned na začátku roku klesnout a po většinu roku se bude držet mezi 2 a 3 procenty, pokud se neobjeví nějaký mimořádný vliv jako třeba výkyvy počasí nebo cen komodit ve světě. Průměrná inflace v letošním roce by měla činit 2,2 procenta.
V zahraničním obchodu se projeví negativní vliv slábnoucí zahraniční poptávky, nicméně převážit by měla slabost domácí poptávky. Saldo obchodní bilance by se tak mohlo mírně zvýšit. Běžný účet platební bilance by tak v letošním roce mohl dosáhnout poprvé od roku 1993 kladné bilance.
Měnová politika zůstane nadále uvolněná, k prakticky nulovým úrokovým sazbám se mohou přidat devizové intervence k oslabení kurzu koruny.
Rozpočtový schodek vládního sektoru by měl směřovat k 3,3 procenta HDP po loňských 3,5 procenta HDP. Při pokračující recesi lze tento postoj fiskální politiky považovat za restriktivní. Dluh vládního sektoru by se měl zvýšit ze 45,8 na 48,1 procenta HDP.
...celou analýzu si klienti Patria Plus mohou stáhnout ve formátu pdf ZDE.