Snahy nizozemsko-britského koncernu Royal Dutch (26,23 EUR, 0,11%) o podmanění ropného bohatství skrytého pod arktickými vodami se staly předmětem šetření amerického ministerstva vnitra. Několik nehod, které vyvrcholily nedávnou ztrátou kontroly nad dvěma vrtnými soupravami, by mohlo dolehnout na průzkumnické a těžařské aktivity Shellu za polárním kruhem a ovlivnit budoucnost těžby v těžko přístupných arktických oblastech.
Ministr vnitra Ken Salazar prohlásil, že dvouměsíční vyhodnocování vrtných aktivit v Beaufortově a Čukotském moři u Aljašky bude mít dopad na budoucí přidělování průzkumných koncesí v oblasti. Environmentalisté zastávají názor, že výsledkem šetření by mělo být zpřísnění pravidel, nebo dokonce zastavení průzkumných prací Shellu. Administrativa prezidenta Baracka Obamy zatím těžbu v drsných severních regionech dále propaguje.
v průběhu sedmi let do průzkumu podmořských ložisek u aljašských břehů investoval kolem 4,5 mld. USD. Poslední den loňského roku se těžební loď Kulluk během bouře utrhla vlečnému člunu a po nekontrolovaném putování vlnami byla vyplavena na břeh neobydleného ostrova. Tento týden bylo plavidlo odtaženo do blízkého přístavu na inspekci.
Ještě předtím měl potíže se zachycovací skořápkou proti ropným únikům, která nemohla získat certifikaci a během zkoušek byla poškozena. Jiná těžební loď se v červenci utrhla z kotviště a poté byla proudem unesena na Aleuty.
Environmentalisté viní z toho, že nesplnil závazky dané ve svých vrtných plánech v Čukotském moři, a proto by neměl v průzkumných pracích pokračovat. „Ministerstvo vnitra se může přetrhnout, aby vyhovělo nadnárodní korporaci, která není schopná se pořádně připravit,“ kritizoval postup amerických úřadů Mike Levine z hnutí Oceana, které bojuje za čistotu oceánů. získal licenci k těžbě v Čukotském moři už v roce 2005, ale protesty ochránců životního prostředí a místních obyvatel předchozí těžební plány zhatily. Nyní oznámil, že začátek vrtání opět odloží.
Podle Tada Patzeka, bývalého zaměstnance Shellu, je třeba se na aljašské lapálie společnosti dívat prizmatem 15letého časového horizontu otevírání ložisek za polárním kruhem. „Jedná se nízkorizikovou operaci malého rozsahu, která bude klopýtat, jelikož vývoj nových významných technologií ze začátku vždy naráží na překážky,“ tvrdí Patzek. „Ukazuje se, že těžba bude obtížnější, než se původně čekalo, jelikož podléhá intenzivnímu dohledu,“ myslí si Amy Myers Jaffeová z University of California-Davis.
Podle propočtů amerických geologů by se v Arktidě mohla nacházet pětina dosud neobjevených zásob ropy a plynu. Průzkumné vrty v polárních oblastech Grónska, Aljašky a Ruska zatím hloubí společnosti Royal Dutch , (283,2 GBp, 2,31%) nebo (9,72 USD, 0,73%).
S protesty se v srpnu setkali těžaři v Rusku, konkrétné pracovníci arktické ropné plošiny Prirazlomnaja patřící společnosti . Na gigantickou plošinu, která má jako první na světě začít s komerční těžbou v extrémních podmínkách Severního ledového oceánu, vylezli přes kotevní lana členové hnutí Greenpeace. Šest aktivistů pak plošinu obsadilo, načež přerušili její provoz.
Podle výkonného ředitele Greenpeace Kumi Naidooa nese těžba v arktických vodách vysoké riziko znečištění a také ohrožuje původní obyvatele Arktidy. Ti podepsali společné prohlášení deklarující jejich odpor k těžbě ve vodách v blízkosti jejich tradičního území. „Stejně jako v případě bezohledných těžebních plánů Shellu na Aljašce není otázkou, zda k ropné havárii v Arktidě dojde, ale kdy k ní dojde. Jediný způsob, jak katastrofálnímu úniku ropy v této unikátní oblasti zabránit, je trvalý zákaz veškeré těžby, a to s okamžitou platností,“ uvedl Naido. odložil plánovaný začátek produkce o rok.
Výkonný ředitel francouzské těžařské společnosti (39,52 EUR, 0,34%) Christoph de Margerie loni prohlásil, že rizika spojená s podmořskou těžbou v arktických vodách jsou příliš vysoká. „Ropa v Grónsku by byla katastrofou. Únik by značně poškodil image společnosti,“ uvedl de Margerie v rozhovoru pro Financial Times. má v Arktidě rozpracováno několik projektů na těžbu zemního plynu, včetně obřího Štokmanova pole v Barentsově moři. De Margerie zdůraznil, že není principiálním odpůrcem těžby v Arktidě a že s únikem plynu si lze poradit mnohem snadněji než s ropnými skvrnami.
(Zdroje: Moscow Times, Bloomberg)