Trendy tématem posledních měsíců se stává insourcing, neboli outsourcing naruby – návrat pracovních míst, která se v globalizovaném světě přestěhovala do Asie či jiných levnějších destinací, zpět do rozvinutých ekonomik. Podle listu Financial Times jsou to jen plané naděje.
Jedním z nejhlasitějších propagátorů insourcingu je americký prezident Barack Obama. Plány na vytvoření nových pracovních míst a podnikatelských příležitostí díky zpětné vlně průmyslové migrace neopomenul zmínit ani při své druhé inaugurační řeči.
O renesanci amerických výrobních odvětví Obama mluvil i v předvolební kampani a je pravděpodobné, že se stane jedním z klíčových témat chystaného projevu o stavu unie. Rétorice se přizpůsobili i kapitáni korporátní Ameriky. Výkonný ředitel (GE) Jeffrey Immelt označil outsourcing, jehož průkopníkem firma byla, za překonanou strategii.
Připojují se další společnosti. a Lenovo ohlásily plány na přenesení některých provozů z Asie do Spojených států. Spekuluje se o tom, že začne hlavní penzum softwaru opět vyvíjet doma, místo aby si ho objednávala z Indie. Firmy, které se po řadu let zbavovaly méně důležitých částí svého podnikání a předávaly je specializovaným dodavatelům, nyní obracejí a skupují je zpět. Automobilový gigant koupil od své oddělení IT podpory, které firmě před několika lety sám prodal. Novinka Aceru Aspire S7 je prvním počítačem za posledních deset let, který firma postavila jen s využitím vlastních sil. Dosud vyráběly 90 procent všech počítačů tchajwanské firmy. Optimisté také poukazují na ukázkové případy typu zrestaurované továrny v Kentucky na výrobu ohřívačů vody a praček, které dřív chrlily provozy v Číně a Mexiku.
V rámci širšího trendu je těžké odlišit konsolidaci a zkracování dodavatelských řetězců, hnané obavou o plynulost a přesnost dodávek, od přesunu výroby z kontinentu na kontinent z čistě nákladových důvodů. Insourcingoví nadšenci většinou poukazují na rostoucí mzdy v Číně (za posledních několik let zhruba o 20 % ročně) a zmenšování kohorty práceschopného obyvatelstva. Dalším argumentem ve prospěch americké průmyslové renesance je pokles nákladů na energie, umožněný břidlicovou revolucí. Chemické závody se mohou chlubit několikanásobně nižšími výdaji na zemní plyn než třeba konkurenční v Německu. Třetím faktorem hovořícím ve prospěch insourcingu jsou zmiňované obavy o bezpečnost dodavatelských řetězců. Jejich zranitelnost ukázalo silné zemětřesení, které před dvěma lety zasáhlo Japonsko.
Argumenty proti ale podle Financial Times nad předchozími tezemi drtivě vítězí. Čínské mzdy v průmyslu sice rostou, ale stále jsou zhruba 25krát nižší než ve Spojených státech. Navíc se výroba může přesunout do levnějších zemí ve východní Asii či Indii, jejíž průmyslový potenciál zatím zůstává nevyužitý.
O přemisťování částí výroby zpět do Spojených států není pochyb, čísla o celkovém proudu zboží ale hovoří neúprosně. Podle studie americké průmyslové a obchodní komory v roce 2011 vystoupal objem dovezené průmyslové produkce do Spojených států na nový rekord, což naznačuje rostoucí závislost na továrnách v zahraničí.
Outsourcing navíc začíná ohrožovat i sektory, jež byly díky své sofistikovanosti dříve od konkurence rozvojových zemí uchráněny. Příkladem je zubní technika, práce rešeršérů či právních koncipientů nebo balení a značkování textilu.
(Zdroje: FT, Finanční poradce, Reuters)