Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Wolf: Chce to klid, Spojené státy žádné krizi nečelí...

Wolf: Chce to klid, Spojené státy žádné krizi nečelí...

24.1.2013 11:47
Autor: Redakce, Patria Online

Když řekneme, že americká fiskální politika není v krizi, jde o velice kontroverzní prohlášení. Pokud sledujeme debatu ve Washingtonu, mohli bychom se domnívat, že vláda je blízko bankrotu. To ale není pravda. V delším období se musí vypořádat s fiskálními výzvami, ty však představují hlavně odraz neefektivního a nákladného systému zdravotní péče. Ostrá debata o rozpočtu pak ukazuje především to, jak rozdílné jsou v USA pohledy na roli vlády ve státě.

Richard Kogan z Center on Budget and Policy Priorities, tedy z Centra priorit ekonomické politiky a rozpočtu, tvrdí, že v následujících deseti letech je možné dosáhnout stabilizace rozpočtů s úsporami ve výši 1,4 bilionu dolarů, v případě úspory na straně úrokových nákladů by stačilo jen 1,2 bilionu dolarů. To odpovídá 0,6 % očekávaného HDP, a to i při pesimistickém předpokladu, že nominální produkt poroste ročně pouze o 4 %. Poměr dluhu k HDP by se pak stabilizoval na 73 % HDP, což není nic katastrofického. Při současných reálných sazbách by tento dluh nesl nulový náklad. Kdyby reálné sazby vzrostly, řekněme na 3 %, úrokové náklady by představovaly 2 % HDP, což lze stále lehce ufinancovat.

Dlouhodobé projekce Congressional Budget Office (Rozpočtové kanceláře Kongresu) pak ukazují, že pokud budou vládní výdaje udrženy na 18,5 % HDP, což je mírně nad průměrem posledních 40 let, dosáhne poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2040 výše 200 %. V dlouhém období tedy vláda musí zvýšit své příjmy nad historický průměr a zpomalit růst nákladů zdravotní péče. Ani jedno by nemělo představovat problém, protože v současné době se americká ekonomika vyznačuje dvěma výraznými rysy. Panuje v ní extrémní příjmová nerovnost a velmi nízká efektivita zdravotní péče. Podíl na příjmech u 1 % nejbohatší části populace se mezi lety 1979 a 2007 více než zdvojnásobil a dosahuje tak asi 20 %. Je jasné, že by mělo dojít k většímu zdanění těchto šťastlivců. Výdaje na zdravotní péči dosáhly v roce 2010 17,6 % HDP, což je mezi vyspělými ekonomikami zdaleka nejvíc. Na druhém místě figuruje Nizozemí s 12 %. Ovšem například očekávaná délka života je v USA pouze 78 let, zatímco ve Velké Británii 80,6 let.

Nejpravděpodobnější je to, že nyní dojde k určitému zvýšení daní a zároveň omezení výdajů, a to zejména v oblasti zdravotní péče. Rozhodně by bylo šílené, aby Spojené státy nyní dospěly k defaultu jen proto, aby se mu vyhnuly v budoucnu. Krize za sebou nechala vysoké deficity, zároveň však prudce vzrostly finanční přebytky soukromého sektoru. (Rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji vyjádřený jako podíl na HDP). Fiskální deficit je zrcadlovým odrazem úspor soukromého sektoru. Nyní tak hrozí riziko, že fiskální utahování v době nulových sazeb utlumí ekonomiku a fiskální situaci nezlepší. Fiskální multiplikátory jsou totiž vysoko a čas na utažení fiskální politiky přijde až v době, kdy bude ekonomika silná. V delším období musí být zvýšeny příjmy a sníženy výdaje, teď jen stačí se uklidnit.

Autorem je Martin Wolf.

(Zdroj: FT)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data