Ačkoliv se k politickým tématům nechci vyjadřovat a ani se to ode mě neočekává, v tomto případě učiním výjimku. A to ze dvou důvodů. Ten první je, že vzhledem k aktivizaci společnosti považuji právě skončené prezidentské volby za českou událost minimálně poslední pětiletky, ten druhý, že jsem volby pozorně sledoval a byl ve spojení s tábory obou podporovatelů.
Upřímně řečeno konečný výsledek jsem považoval z 90 % za daný, už když byla jasná jména všech kandidátů. Miloš Zeman byl jasně největší osobností a zároveň člověk s největšími politickými zkušenostmi. Politika je řemeslo jako každé jiné a bez zkušeností jí nejde dělat na vysoké úrovni, což se ostatně v průběhu celé volby opakovaně potvrzovalo. Završením triumvirátu moci Havel, Klaus, Zeman dojde k ukončení jedné (polistopadové) éry politiky s jejími přednostmi a slabinami. Co přinese éra nová, na to si ještě musíme počkat.
Politologové a statistici se předhánějí v názorech a číslech, ale nikde jsem neviděl opravdu střízlivou úvahu založenou na selském rozumu. Všude jenom čísla a příliš mnoho slepých uliček vyplývajících také z toho, že česká elita včetně politologů a novinářů žije v Praze a byla ovlivněna místní atmosférou.
Za hlavní důvody toho, že se Miloš Zeman stal prezidentem, považuji tyto:
1/ Pravice nedokázala postavit opravdu silného kandidáta
Zcela selhala ODS, která ztrácí svoje postavení na politické scéně každým dnem. To byla zásadní věc. Pro TOP09 nebyla jiná možnost než nominovat Karla, když její předseda projevil zájem. Při všech jeho ctnostech, je ale potřeba vidět, že měl nedostatky, kvůli kterým byl u některých Čechů od začátku diskvalifikován. V podstatě to byly zápory dva, oba velmi povrchní, ale pro typického představitele české střední třídy, kterého zajímá nejvíc to, že mají v Lidlu rohlík za korunu v akci, velmi důležité. Za prvé, Karel špatně artikuluje a za druhé, není „jednoznačným“ Čechem (tak bych shrnul fakt, že jeho čeština není precizní, že má švýcarský pas, a že ho většina jeho odpůrců považuje za pozůstatek Rakouska-Uherska). Tyto 2 věci odebraly Schwarzenbergovi minimálně pět procent, kterými potřeboval dorovnat Zemana. Osobně si myslím, že to bylo mnohem víc e. Názory „Nebude nám vládnout cizák,“ nebo „Prezident musí umět mluvit,“ byly od Zemanových voličů slyšet velmi často. A je úplně jedno, jestli ty výroky mají hloubku nebo ne.
2/ Hysterie podporovatelů Karla
Nechci nikomu sahat do svědomí, ale byl to zfanatizovaný dav, který ovlivnil i některé novináře. Ano, na jednu stranu to byla výborně odvedená práce Schwarzenbergova týmu, ale na druhou, co je moc, to je moc. Z Facebookové kampaně jsem měl pocit, že Karel je nadčlověk. Pak jsem si zapnul televizní diskusi a ten nadčlověk měl problém srozumitelně zformulovat některé své názory. Příliš velká očekávání vedou většinou ke zklamání…
3/ Zeman je silný hráč
Občas to někde zazní, ale neviděl bych, že by to někde rezonovalo jako ten nejsilnější argument. Kterýkoliv kandidát by měl problém se Zemanem, člověkem, který vedl levicovou vládu, za níž se „obyčejný“ člověk měl dobře, ačkoliv to nebyla jeho zásluha, člověkem který stvořil ČSSD, jež se před tím pohybovala na hranici volitelnosti do parlamentu, mužem, který je inteligentní a sečtělý, navíc dobrý rétor. A je úplně jedno, jestli se někomu jeví jako buran, strejda z Vysočiny, opilec nebo gumák. Prostě na rozdíl od pravice, levice nikoho lepšího v Čechách nemá.
Na něco se porážka (a vítězství) svést musí. Na Benešovy dekrety (o kterých mimochodem většina Čechů neví, co to je), lživý inzerát nebo cokoliv jiného. Ale faktem je, že Karel nedovedl přesvědčit lidi mimo Prahu, že bude „jejich“ českým prezidentem.
Na závěr malá poznámka. Ačkoliv jsem volil Karla, nepovažuji zvolení Miloše Zemana za žádnou katastrofu. Domnívám se, že bude lepším prezidentem než Václav Klaus, i než si představuje většina Schwarzenbergových stoupenců. To nic nemění na tom, že jsme mohli mít prezidenta výrazně lepšího. Ale doba k tomu ještě nedozrála. Ne, teď ne.
Na shledanou v lepších časech.
Investor