Mezi Mongolskem a Čínou vyeskaloval spor o dodávky koksovatelného uhlí z obří pánve Tavan Tolgoj. První jmenované nechce dát svou klíčovou surovinu zadarmo, zatímco Peking trvá na dodržení sjednaných smluvních závazků. Číňané hrozí, že se v případě závažného porušení kontraktu obrátí na soud. Mongolové se snaží ze svého nově nalezeného surovinového bohatství vytěžit maximum, nemají k tomu ale prostředky.
Rozepře začala minulý týden, když mongolský státní těžař Erdenes-Tavan Tolgoi zastavil dodávky uhlí svému čínskému partneru, hliníkárnám Chalco, s nimiž o rok dříve uzavřel smlouvu v hodnotě 350 mil. USD. V ní se Chalco za uhlí zavázalo poskytnout na financování provozu dolů úvěry, které měly být spláceny v dodávkách suroviny.
Erdenes se k záležitosti odmítl vyjádřit a pohrozil vypovězením kontraktu. Mongolský velvyslanec v Pekingu Tsedenjav Sukhbaatar listu Wall Street Journal v pátek sdělil, že cenové podmínky kontraktu, na jehož základě prý tarif za metrickou tunu koksovatelného uhlí nepřevyšuje 70 USD, jsou „nepřijatelné ve smyslu běžného mezinárodního obchodu.“ Současné kotace koksovatelného uhlí na světových trzích se pohybují kolem 160 USD za tunu.
Podle Sukhbaatara byla splacena víc než polovina úvěrů, avšak mongolská vláda si nyní přeje kontrakt znovu otevřít a projednat zcela od začátku. Místo se společností Chalco by ráda jednala s uhelnou skupinou Shenhua, která prý nabídku zkoumá.
Vysoce postavení manažeři z Chalca kontrují tím, že smlouvu schválily vlády obou zemí již před řadou měsíců. Liu Xinagyu, která kontrakt dojednávala, nově vyjádřené námitky označila za „bezpředmětné“. Jednorázové odstoupení s sebou prý nese riziko „neomezených finančních škod.“ Obrat ke skupině Shenhua je podle vedení Chalca laciný bluf. Jedna čínská společnost by prý nikdy takto nevrazila nůž do zad druhé.
Cena mongolského koksovatelného uhlí je podle manažerů z Chalca přivázána k tržním cenám a není nijak omezena. V době podpisu byla dokonce vyšší než tehdejší tržní kotace. Chalco je ochotno dále spolupracovat s mongolskou vládou a v případě potřeby poskytnout další úvěry na pokrytí provozních potřeb, uvedla Liu.
Číňané také poukazují na to, že mongolská vláda, zvolená loni v červnu, se podobně pokouší změnit obsah dalších smluv uzavřených v minulosti s globálními koncerny.
Řeč jde zejména o těžbu mědi v gigantickém dole Oju Tolgoj, o niž se vláda pře se společností z Austrálie. Kabinetu se nelíbí dříve sjednané podmínky těžební smlouvy, podle nichž státu ve společném podniku patří 34% podíl, zatímco soukromé společnosti Turquoise Hill, kontrolované z 51 % Riem, náleží zbytek.
Mongolové managementu Ria několikrát zaslali nótu, v níž v Oju Tolgoj požadují 50% balík akcií, australský těžař je ale v otázce vlastnických podílů neústupný. Rozhovory je sice ochotný vést, avšak podmínky smlouvy měnit odmítá. Do dolu už společnost investovala 6,2 mld. USD, přičemž produkce se rozbíhá letos. Mongolská vláda také od těžaře požaduje vyšší poplatky za těžební koncesi.
Gigantické ložisko objevila v roce 2001 společnost Ivanhoe Mines (předchůdce Turquoise Hill) a do několika let se v něm rozjel největší průzkumný projekt na světě. Poslední odhady hovoří o tom, že by se v dole mohlo ukrývat 36 mil. tun mědi a 4 miliony uncí zlata. Po náběhu na plnou kapacitu v roce 2018 by roční produkce měla dosahovat 450 000 tun mědi, což odpovídá asi 3 % světové těžby a téměř celé současné těžbě Ria. U zlata by produkce měla činit 460 tisíc uncí ročně. Oju Tolgoj by se pak měl na mongolském HDP podílet ze 30 %. Životnost dolu se odhaduje na 45 let. Momentálně v lokalitě pracuje přes 15 tisíc lidí.
„Jedná se o celkem standardní smlouvu pro rozvojovou zemi, kdy se vláda sveze zadarmo,“ tvrdí Glyn Lawcock z australské pobočky . Podle něj mají těžaři nárok na navrácení investovaného kapitálu ještě předtím, než si na své přijde stát. Podle smlouvy, uzavřené v roce 2009, může mongolský stát zvýšit svůj podíl, na který si musel od Ria vzít úvěr, na polovinu až za 30 let.
Spor o uhlí bude testem mongolsko-čínských vztahů, v nichž menší soused tahá za kratší konec provazu. Odehrává se také na pozadí rostoucích obav z čínského vlivu v Mongolsku.
Těžba, o kterou se nyní vede svár, představuje méně než 1 % rozlohy celé pánve. Ta by podle odhadů mohla skrývat víc než jednu miliardu tun vysoce kvalitního koksovatelného uhlí. O osudu dalších částí ložiska zatím rozhodnuto nebylo. Výběrové řízení z roku 2011, do něhož se přihlásili čínská skupina Shenhua, americká a rusko-mongolské konsorcium, bylo zrušeno.
(Zdroje: WSJ, Mining.com, Reuters)