Takzvaný Big Mac Index porovnává cenu Big Maců v jednotlivých zemí a představuje proto alternativní pohled na kurzy jednotlivých měn. Samozřejmě, že použití tohoto indexu nemělo být nikdy nástrojem pro měření kurzových odchylek. Jak uvádí The Economist, jde hlavně o způsob, jak jednoduše demonstrovat koncepty typu parity kupní síly. V eurozóně funguje jednotná měna, můžeme proto přímo porovnávat ceny Big Maců. Jaký byl jejich pohyb v posledních měsících a letech? Dochází k nutné úpravě cen v měnové unii?
The Economist sleduje ceny Big Maců v jednotlivých zemích eurozóny od července 2011. První graf ukazuje, jak se jednotlivé ceny měnily relativně k průměru eurozóny:

Z grafu je patrný určitý pozitivní vývoj. Ceny v Rakousku a Německu rostly nadprůměrně, zatímco v Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku podprůměrně. Stejně si vedla dokonce i Francie. Zdá se tedy, že dochází k potřebným posunům, a to nejen na úrovni jednotkových nákladů, ale i na úrovni reálných cen. Ne vše je ale tak růžové. Ceny hamburgerů v Itálii vzrostly mnohem více než jinde, pouze s výjimkou Estonska. Možná, že ceny v Itálii ale jen dohání dříve vzniklou mezeru. Podívejme se tedy na změnu cenových úrovní mezi červencem 2011 a lednem 2013.

Big Mac ukazuje, že Itálie je nejdražší zemí eurozóny. Jeho cena tam dosahuje 3,85 eura, zatímco ve Francii jen 3,6 eura a v Německu 3,64 eura. V Itálii byl tedy tento produkt v červenci 2011 nadhodnocen o 2,9 % a v lednu letošního roku o 5,7 % (relativně k Německu). Samozřejmě bychom ale mohli tvrdit i to, že ceny v Německu leží příliš nízko. Pak by to ale znamenalo, že se tamní ceny pohybují správným směrem, jenomže v Itálii k tomu během posledního roku a půl nedocházelo.
Můžeme tvrdit, že v Itálii s jejími typickými jídly znamená Big Mac specifický produkt. Navíc se objevují zprávy o tom, že Italové nyní omezují své výdaje za jídlo. Možná, že nahrazují lepší jídla právě hamburgery, a to tlačí jejich ceny výš? Pohled na širší cenový index ukazuje, že tomu tak není. Itálie měla mezi červencem 2011 a prosincem 2012 nejvyšší inflaci v eurozóně. Italské ceny rostly o více než 6 %, zatímco ceny v celé měnové unii o 3,9 %. A nemůže to být vlivem změny daní, protože i HICP s konstantními daněmi ukazuje, že se Itálie nachází na vrcholu žebříčku cenového růstu.
Big Mac Index tedy celkově ukazuje, že v posledních 18 měsících dochází v eurozóně k určitým posunům, obavy ale vzbuzuje výše inflace v Itálii. Reformy trhu práce, které se neprojeví v nižších cenách produkce, dopadají negativně na spotřebitele a brzdí ekonomiku. Itálie se tak musí zaměřit na správné reformy, které omezí inflaci.
(Zdroj: Bruegel)