Výrobce spotřební elektroniky (474,98 USD, 1,44%) a jeho kolegové z IT branže (27,55 USD, 0,98%) a (39,12 USD, 2,76%) Systems dostali předvolání do australského parlamentu kvůli své cenové politice. Technologičtí a softwaroví giganti budou poslancům objasňovat, proč musí Australané za jejich produkty platit vysoké částky navzdory silnému kurzu domácí měny.
„Možná je to první případ na světě, kdy jsou tyto IT firmy předvolány před poslance, aby vysvětlily, proč jsou jejich výrobky v Austrálii mnohem dražší v porovnání se Spojenými státy,“ prohlásil poslanec Ed Husic z vládní labouristické strany, který stál za vytvořením zvláštního vyšetřovacího výboru.
Australský dolar se již delší dobu pohybuje na lehce vyšší úrovni než jeho americký protějšek. V posledních měsících kurz AUD/USD osciluje kolem hodnoty 0,96. Loni v létě se australský dolar krátce dostal nad hodnotu 1,00, avšak díky rostoucím spekulacím o dalších kolech kvantitativního uvolňování ze strany Fedu a očekávání opětovného zrychlení růstu čínské ekonomiky, hlavního obchodního partnera Austrálie, měna opět posílila.
Tablet iPad od Applu se 16GB paměti a dotykovým displejem se v Austrálii prodává za 539 AUD, zatímco ve Spojených státech stojí v přepočtu o 40 USD méně. Podobné je to s produkty dalších firem. Sada kancelářských aplikací Office 365 ve verzi home premium vyjde v Austrálii na 119 AUD, přičemž na druhé straně Tichého oceánu se prodává za 99,99 USD.
IT firmy a další nadnárodní koncerny rozdíly v cenách zdůvodňují vyššími provozními náklady v Austrálii, včetně mezd a náročnějších pracovních podmínek, a vyššími náklady na dovoz. Navíc je prý australský trh s 24 miliony obyvatel na lepší maloobchodní ceny příliš malý.
Poslanec Husic kontruje tím, že rozdíly se týkají i softwaru, u něhož není třeba započítávat žádné náklady na přepravu a balení. Údajná cenová manipulace by mohla australské spotřebitele a firmy na dodatečných nákladech stát 10 mld. USD.
Tři předvolané společnosti se před vyšetřovacím výborem, ustaveným loni v květnu, dosud odmítaly objevit, i když jim za to hrozí pokuty, či dokonce vězení pro manažery. Poslanci se zaměřují převážně na americké výrobce hardwaru a softwaru a poskytovatele služeb, a to i v souvislosti s jejich daňovými odvody.
Parlament pracuje na návrhu změn daňového zákona, které mají být namířeny proti snahám velkých společností přečerpávat zisky do zemí s nižšími daněmi typu Irska či Nizozemí. Zpřísnění daňové legislativy má postihnout hlavně korporace nabízející své produkty či služby na internetu, který pro chytré účetnictví poskytuje mimořádný prostor.
Země se snaží prosadit princip, podle něhož se daně mají platit v zemi, kde jsou služby a výrobky nabízeny. Jako exemplární příklad si úředníci australského ministerstva financí vzali na mušku internetový gigant (785,37 USD, 1,48%), kterého živí hlavně reklamní prostor nabízený jiným firmám.
V posledních týdnech se pozornost soustředila i na . Podle Husica společnost v roce 2011 v Austrálii utržila 6 mld. AUD, z čehož na daních zaplatila pouze 40 mil. AUD, méně než procento.
Labouristy, v jejichž čele stojí premiérka Julia Gillardová, čekají v září všeobecné volby. Kvůli růstu cen a nákladů na živobytí se vládní strana netěší vysoké popularitě a podle průzkumů by po volbách měla odejít do opozice. Horlivá aktivita labouristických poslanců proto dostává i politický rozměr.
(Zdroje: Reuters, Bloomberg)