Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Z mamonu už se nám tolik utrácet nechce

Z mamonu už se nám tolik utrácet nechce

1.3.2013 18:06

Bylo by chybou vnímat trhy s investičními aktivy (zejména s akciemi) jako pouhé zrcadlo reálné ekonomiky. Tedy jako něco, co pokud možno přesně odráží vývoj v ekonomice, ale nevysílá do ní žádnou zpětnou vazbu. Největším přínosem správně fungujícího trhu je právě tato zpětná vazba. U akcií ji můžeme rozdělit na známější kanál nákladu kapitálu (ceny aktiv ukazují a určují náklad financování) a ne tak často diskutovaný kanál efektu bohatství. Mimochodem, oba měly být hlavními mechanismy působení QE (ne „rozpůjčování“ nadbytečných rezerv). Podívejme se dnes na ten druhý.

Mechanika efektu bohatství by v principu měla být jednoduchá – čím bohatší se cítím, tím více utrácím. Zajímavé je podívat se na to, jak se tato naše výdajová citlivost na mamon mění v čase a s tím, o jaký typ bohatství jde. Pěkné před- i pokrizové odhady přinesla CSFB a dokonce je ochotná se s námi o ně podělit. V grafu je vidět, jak velký byl efekt bohatství u nemovitostí (první dva sloupce) a u akcií. Červeně je období 1993 – 2007, šedě 1993 – 2012. Vidíme, že u nemovitostí je efekt bohatství obecně mnohem silnější (3 – 4 krát) a u obou typů došlo po krizi ke znatelnému poklesu. Takže Američané z dolaru dodatečného realitního bohatství utráceli v kratším období v průměru 0,05 dolaru, měřeno do roku 2012 už jen 0,033 dolaru. Tabulka pak ukazuje stejná čísla a přidává k nim ještě citlivost na utrácení ze změny příjmu. Ta je přirozeně mnohem vyšší (0,99 a 0,943), i zde ale můžeme pozorovat určitý pokrizový pokles.

soustruh

Jak uvedená čísla vysvětlit? Každý sám u sebe asi cítíme, že čím prchavější růst našeho bohatství je (když už je), o to menší impuls (pokud nějaký) k dodatečné oniománii nám poskytne. A tento mechanismus vysvětluje jak rozdíly mezi realitami a akciemi, tak změny elasticity v čase. Změna bohatství pramenící z rostoucích cen realit je totiž obecně vnímána jako hmatatelnější, či „reálnější“, než je tomu u akcií. A u obou skupin došlo po krizi k růstu nejistoty a volatility, tudíž se obě posunuly více od „vrabce v hrsti“ k „vrabci na střeše“ (o holubech nemluvě).

Úvahu můžeme propojit i s nedávným článkem „Ziskový propad do akciové hibernace“ – vysoká volatilita nejenže snižuje „kvalitu“ růstu cen akcií ve smyslu atraktivity pro investory. Ona snižuje i tuto kvalitu ve vztahu k podpoře poptávky. Můžeme tak říci, že celkovou efektivitu QE podkopalo i to, že růst cen akcií byl doprovázen vysokou volatilitou, která ho z hlediska spotřeby znehodnotila (to samé můžeme ještě silněji prohlásit o vlivu QE na náklad kapitálu a následně investice firem). Tedy další kandidát do seznamu nečekaných QErvítek.

Neznám další konkrétní čísla, ale dovolím si tvrdit, že USA jsou ve výši popsané elasticity výjimkou – jinde jsou čísla menší. Můžeme hovořit o tom, že růstový model v USA fungoval v předkrizových letech následujícím jedinečným způsobem:

Celkový růst bohatství z nemovitostí i akcií, podporovaný uvolněnou monetární politikou. Nabuzená ochota utrácet, která byla uspokojována jak příjmy (malými úsporami), tak zadlužováním se (relevantní je v tomto ohledu zejména dluh vůči zahraničí). Tento model má svá pro (v určitém rozumném rozmezí udrží poptávku, která je dnes tou nejvzácnější komoditou) a samozřejmě proti (od určitého momentu je disproporce mezi spotřebou a příjmy neudržitelná). Popsaný pokles ochoty Američanů (a pravděpodobně nejen jich) utrácet z bohatství tak z pohledu dlouhodobějšího hledání globálních rovnováh není ničím jednoznačně negativním. Kde ale vzít poptávku, která dá práci těm, kteří mají splácet dluhy?

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data