Restrukturalizace problémových kyperských bank, další pomoc Ruska, zásah do penzijních fondů nebo fond solidarity – to jsou některé nástroje, kterými chce Kypr získat potřebných 5,8 miliardy eur. Stačit to ale prý nebude. Tvrdí to alespoň Hans Michelbach, člen německého vládního bloku CDU/CSU Angely Merkelové a také zástupce finančního výboru německého parlamentu.
„Nový plán bude muset být ještě podrobně prostudován, ale informace, které jsou nyní dostupné, vyvolávají celou řadu otázek,“ uvedl Hans Michelbach v čerstvém prohlášení pro tisk. „Vlastní příspěvek ostrova (k záchranné finanční pomoci), zdá se, se zaostává o 1 miliardu eur za požadovaným objemem,“ upozornil německý zákonodárce a spolupracovník německé kancléřky Angely Merkelové. Dodal ale, že dokud nebude mít oficiální plán k dispozici, je třeba jeho závěry brát „s rezervou“.
Ministři financí zemí eurozóny se o víkendu dohodli na programu pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu až deseti miliard eur. Podle původní dohody měl Kypr k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur a tyto peníze měly podle původního oznámení získat jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších. Dohodu následně ministři financí eurozóny v pondělí v noci revidovali na doporučení nedanit vklady do 100 tisíc eur s tím, že hlavní je zachovat celkový výnos opatření na úrovni 5,8 miliardy eur. V kyperském parlamentu se nakonec v úterý večer ale nenašel jediný zákonodárce, který by plán na zdanění bankovních vkladů podpořil.
Kyperský plán B, na kterém vláda od úterního fiaska v parlamentu pracuje a který ještě musí schválit EU a MMF, by měl podle zdrojů agentury AP zřejmě obsahovat plán restrukturalizace problémových kyperských bank, určitou formu pomoci ze strany Ruska, kde od včerejška jedná ministr financí Michalis Sarris, blíže neurčený zásah do penzijních fondů a přijetí nabídky pomoci od tamní církve. Kyperská ortodoxní církev již včera vládě nabídla poskytnutí úvěru zastaveného církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.
Fond solidarity a udržitelnost
Další kyperskými politiky dnes dohodnutou novinkou má být vytvoření „Investičního fondu solidarity“, dohodu v této věci oznámil dnes šéf jedné z menších kyperských stran Demetris Syllouris. Do fondu, který podle něho má primárně apelovat na patriotismus obyvatel Kypru, budou moct posílat své příspěvky na záchranu země i zahraniční dobrodinci a společnosti. Plán B bude nejspíš nadále obsahovat také určitou formu zdanění bankovních vkladů, tvrdí agenturní zdroje.
Plánované vytvoření zvláštního fondu podle německého vládního poslance Michelbacha v sobě nese problém v podobě dalšího nárůstu zadlužení země, která již loni přišla o rating v investičním pásmu od všech tří hlavních ratingových agentur. Kriticky zhodnotil také přispění z důchodového fondu.
Oba tyto návrhy podle německého zákonodárce nesplňují „hlavní body dohody uzavřené o víkendu v Bruselu. To s sebou nese riziko, že nebude zajištěna udržitelnost zadlužení Kypru.“ Hans Michelbach přitom označil jasná znak udržitelnosti zadlužení této ostrovní země za nutnou podmínku dohody na záchranném balíku. „Pokud nedojde k plné implementaci všech hlavních bodů (dohody), nebude žádná pomoc Kypru možná,“ upozornil.
Jasno bude do úterý
Chybějící technické a první detaily podle pozorovatelů znemožní hlasování o konkrétní podobě plánu ještě při dnešní schůzi kyperského parlamentu. Guvernér kyperské centrální banky Panicos Demetriades nicméně po dnešním setkání s kyperskými politickými špičkami slíbil, že „program podpory pro Kypr bude hotový do pondělka“. To je také den, kdy Evropská centrální banka podle dnešního prohlášení přestane zásobovat banky na Kypru krizovou likviditou, pokud nebude na světě finální dohoda mezi Kyprem a mezinárodními věřiteli.
Nový plán Kypru v každém případě musí ještě odsouhlasit rovněž zástupci Evropské unie, ECB a Mezinárodního měnového fondu. Šéf Eurogroup, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem se dnes nechal slyšet, že Kypr podle jemu dostupných informací nemůže počítat s finanční podporou od samotného Ruska, takže bude muset přikročit k určitému zdanění bankovních vkladů, aby splnil podmínky pro pomoc od eurozóny.
Dijsselbloem navíc soudí, že by ani vyšší než 10miliardový příspěvek k záchraně od eurozóny nebo další úvěr od Rusko (mluví se o 5 mld. EUR) nebyl pro zemi udržitelnou pro stabilní růst země v budoucnu. Učitá forma zdanění vkladů je potom podle šéfa Eurogroup ve finálním plánu Kypru „nevyhnutelná“. Dijsselbloem, který je zároveň nizozemským ministrem financí, svolal na dnešní 19. hodinu konferenční hovor svých zbylých protistran z eurozóny kvůli dalšímu jednání o situaci v Kypru.
"Kyperské úřady mají do úterý na práci tři věci: předložit důvěryhodný a životaschopný plán B, který nahradí záchranný plán zamítnutý parlamentem, dlouhodobě zablokovat kapitál uložený v bankách, a pak také připravit fúzi dvou největších bank, které jsou v potížích," řekl agentuře AFP zdroj z Evropské unie, který si nepřál být jmenován. V úterý by se po pondělním svátku měly podle dosavadních informací opět otevřít nejen kyperské banky, ale i tamní akciový trh.
(Zdroj: Bloomberg, AP, CyBC)