Plán pomoci EU a MMF pro Kypr odvrátí hrozbu státního bankrotu, ale přinese Kypru hlubší hospodářskou recesi, která může být až dvouciferná, a zničení jeho dosavadní pověsti. Rusové již dle tamních bankéřů i právníků chystají masívní odliv zdrojů a odchod z Kypru. Znovu zesilují otázky, zda charakterem takového země patří do eurozóny. Šéf Evropské komise Barroso prohlásil, že program pomoci Kypru zafunguje, není ale jisté, kdy se ekonomika navrtání k růstu a banky zotaví.
Euro v pondělí vyskočilo na týdenní maximum poté, co dohoda Kypru s věřiteli odvrátila bezprostřední hrozbu finančního kolapsu země, růstu však postupně docházel dech s tím, jak investorům docházejí dopady této dohody a s přesunem pozornosti na vyhlídky ekonomiky eurozóny. Euro aktuálně obchoduje na hladině 1,2995 USD/EUR při maximu dne u 1,3048.
Konec jedné kyperské éry
Záchranný plán kyperskou ekonomiku tvrdě zasáhne - přinejmenším v krátkodobém horizontu. Stejně jako u dalších záchranných plánů eurozóny i tato pomoc prohloubí recesi a zvýší nezaměstnanost. Kombinuje utahování opasků se zmenšením velikosti bankovnictví, které je klíčovým sektorem kyperské ekonomiky. WSJ cituje ekonomy, podle nichž by se kyperská ekonomika mohla v příštích letech propadat i o více než 10 %. "Blízká budoucnost bude pro zemi a její obyvatele velmi obtížná," připustil po jednání evropský komisař Olli Rehn. Ekonomové rychle snižují předpovědi růstu malé kyperské ekonomiky, která se měla letos smrštit podle oficiálních prognóz o 3,5 %. Podle některých analytiků ale pošle omezení finančního sektoru spolu s nedostatkem úvěrů ekonomiku do volného pádu. Gabriel Sterne z poradenské firmy Exotix předpokládá "katastrofální dopad na kyperskou produkci, který povede k poklesu deseti procent hrubého domácího produktu (HDP) letos a osmi procent v roce 2014".
Podle šéfa bruselské odbočky BBC čekají zemi dny nejistoty, protože se neví, kdy banky znovu otevřou a kdy přestanou platit restrikce pro výběry z bankomatů a na přesuny kapitálu. Bude i hodně zmatků a dohadování, až budou vyplouvat na povrch detaily a jak se o nich bude debatovat. I když dohoda ušetřila vklady do 100.000 eur, způsobila také velké ztráty nevinným lidem. „Co se stane člověku, který poslal na účet přes 100.000 eur, aby si koupil nemovitost nebo aby zaplatil dodavatelům,“ ptá se BBC. Dle ní byla poškozena reputace eurozóny, vadila ale i zastrašovací taktika ECB a Německa. Znovu rostou pochybnosti, zda tak rozdílné země mohou zůstat ve společné měnové unii. Předpokládá se, že omezení pohybu kapitálu bude platit týdny a možná i měsíce, takže kyperští občané a firmy budou odříznuti z velké části od finančního systému zbytku eurozóny.
Jako další jihoevropské země i Kypr čelí ohromnému nárůstu nezaměstnanosti, bankrotům firem a menšímu výběru daní, tvrdí podle WSJ ekonomové. Bude tak ohrožena schopnost země splnit rozpočtové cíle, což by mohlo následně vést k ještě drastičtějším opatřením a opět vyvolat obavy o osud Kypru v eurozóně. Stejně tak je otázkou, zda záchranný plán dokáže udržet státní dluh Kypru do roku 2020 pod 100 procenty HDP, což je podmínka účasti MMF na pomoci Kypru.
Rusové chystají úprk ze země
Záchrana Kypru a její podmínky se staly hlavním tématem v Rusku. Množí ruští podnikatelé, které na ostrově drží podle odhadů celkem 20 až 35 miliard eur, se podle reportáže Financial Times chystají zemi opustit. Moody’s odhaduje, že ruským subjektům v kyperských bankách patří třetina z celkových vkladů ve výši 68 mld. EUR. Zatímco Evropa na Kypr hledí s obavami, zástupci mnoha finančních ústavů si mnou ruce: kyperské ztráty totiž mohou rychle přetavit ve vlastní zisk. Ruské podnikatele tak urychleně kontaktují banky ze Švýcarska a dalších evropských zemí s cílem získat pro sebe řadu lukrativních klientů.
Minulý týden mířily na Kypr desítky movitých Rusů a jejich zástupců, aby zkontrolovaly stav svých účtů a zahájily zuřivá vyjednávání s úřady. I když se zatím nedá říct, kolik ruských podnikatelů navrhovaná opatření EU postihnou a co přesně se pak stane, většina cizinců už je prakticky na odchodu ze země. Teď jenom zvažují, kam svá sídla přesunou.
"Kypřané svou zemi zničili za jediný den," říká jeden z ruských podnikatelů s odkazem na 15. březen, kdy kyperský prezident Nikos Anastasiadis přijal unijní návrh získat 5,8 miliardy eur zdaněním bankovních vkladů. Podnikatele děsí především fakt, že se kyperský finanční systém stane zcela nedůvěryhodným. "Místní by měli pochopit jednu věc: jakmile odtud odtečou peníze, zmizí také lidé, kteří chodí do restaurací, kupují auta a nemovitosti. Kypřané přijdou o živobytí," varuje. "Říkají, že tady pereme peníze, ale oni z těch peněz deset let žili a zapomínají na to."
Blížící se exodus movitých lidí způsobuje těžkou hlavu tisícům právníků, sekretářek a auditorů, kteří pro ruské klienty pracují a nejspíš brzy přijdou o práci, stejně jako zaměstnanci dvou největších bank v zemi.
Někteří Rusové vyčkávají, co se stane, až se banky na Kypru zase otevřou. A čekají také, zda zůstane v platnosti rusko-kyperská dohoda o dvojím zdanění, jejíž výpovědí pohrozil ruský premiér Dmitrij Medveděv v případě, že konečná dohoda bude pro Rusko nepříznivá. "Pokud dohoda o dvojím zdanění přestane platit, nebudeme mít žádný důvod dál na Kypru zůstávat," říká otevřeně právník jednoho ruského oligarchy.
Dohodu o pomoci Kypru dnes zkritizoval ruský premiér Dmitrij Medveděv. "Podle mě tam (na Kypru) pokračují v rozkrádání nakradeného," řekl podle agentury ITAR-TASS. "Proto je nutné pochopit, v co se to všechno nakonec obrátí a jaké budou důsledky pro celý mezinárodní finanční a měnový systém, tedy i pro naše zájmy." Naopak Německo dohodu chválí a považuje ji za nejlepší způsob, jak dostat zemi zpátky na nohy. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně připustil, že před Kyprem je dlouhá a obtížná cesta k obnovení ekonomiky.
Kyperská ekonomika v číslech
Kyperská ekonomika se podílí na ekonomice eurozóny zhruba z 0,2 %. Nezaměstnanost v lednu dosahovala 14,7 %, dluh k HDP má letos vzrůst ke 140 %. Loňský HDP Kypru činil dle odhadů 18 mld. eur, na hlavu dle parity kupní síly zhruba 26,9 tisíce eur. Loni dle předběžných odhadů kyperská ekonomika klesla o 2,4 %.
Kyperský bankovní sektor je zhruba pětinásobkem výkonu ekonomiky (HDP) země. Zhruba 22,5 % dosahuje podíl největší kyperské banky Bank of Cyprus na kyperském trhu půjček, 26,7 % je pak zhruba dosavadní podíl největší kyperské banky Bank of Cyprus na kyperském depozitním trhu. Vklady jsou chráněny v souladu s právem celé EU do výše 100 tisíc eur a to míní respektovat i nová dohoda na záchraně Kypru. Jedinou nynější šancí, jak dostat své peníze z kyperských bank, jsou bankomaty. Na nich byly omezeny limity pro výběr: na 100 a 120 eur denně z bankomatů Bank of Cyprus a druhé největší banky Laiki.
(Zdroj: WSJ, FT, BBC, Moody's, Reuters, Bloomberg, ANSA, čtk, AP, DPA)
Vše o tématu Kypr na Patria.cz:
