Rok 2012 byl pro dánskou ekonomiku rokem poklesu. Trpěly zejména exporty, které táhla dolů slabá poptávka v Evropě. Tento vývoj se projevil na trhu práce, kde došlo k poklesu zaměstnanosti. Domníváme se však, že pokles je již za námi a tento rok bude pro Dánsko rokem růstovým. Dobrou zprávou je zejména lepší globální výhled, možnosti expanzivní domácí politiky jsou v této zemi omezené. Domácí poptávka by měla zdravě růst, týká se to spotřeby domácností i vládního sektoru a podnikových investic. Dna podle našeho názoru dosáhl minulý rok i trh práce, letos by k větším změnám v zaměstnanosti docházet nemělo. Příští rok by už měl být růst ekonomiky dost silný na to, aby zaměstnanost mírně vzrostla.
Švédská ekonomika čelila v minulých letech řadě rizik, všechny pocházely ze zahraničí. Fundamentálně je tato ekonomika silná, pomáhají jí i mimořádná opatření na poli ekonomické politiky. Byla tak schopná ustát většinu negativních tlaků. V současné době se dá čekat zlepšení situace, příčinou je lepší globální výhled tažený vývojem v USA a v Asii a také možným oživením výrobního sektoru v Japonsku. Švédsku by měl lepší globální výhled pomoci i přes poněkud silnější kurz měny. Nezaměstnanost by tak měla klesnout z letošních 8 % na 7,8 % v roce 2014. Inflace by letos měla dosáhnout 0,3 % a příští rok 1,7 %. Dlouhodobý výhled bude ale stále poznamenán vysokým dluhem a ekonomickým útlumem v zemích, které jsou hlavními exportními trhy Švédska. Krize v eurozóně pokračuje a švédskou ekonomiku bude brzdit i vývoj na trhu s bydlením a do určité míry také měnový kurz.
Norskou ekonomiku brzdí pomalejší růst investic v ropném sektoru a utaženější podmínky na trhu s úvěry. Míra úspor domácností roste i přes nízké sazby, vysoké ceny nemovitostí a nízkou nezaměstnanost. Tento vývoj a vyšší kapitálové požadavky na banky by měly snižovat riziko vzniku bubliny na trhu s bydlením. Sazby v Norsku tlačí dolů nízká inflace a nízké sazby v zahraničí a existuje jen malá pravděpodobnost jejich růstu.
Finská ekonomika si minulý rok prošla 0,2% poklesem. Klesala domácí poptávka a zejména sektor stavebnictví, exporty trpěly kvůli vývoji v eurozóně. Podle našich odhadů by letos měla ekonomika růst jen o 0,3 %, což naznačují i poslední průzkumy podnikatelské důvěry. Finské exporty si vedou hůře, než by naznačoval vývoj na hlavních exportních trzích, protože tyto vývozy jsou tvořeny zejména investičním zbožím. Negativně se projevuje i nízká konkurenceschopnost a problémy společnosti . Příležitosti k růstu představují zejména rozvíjející se trhy a Rusko. Růst reálných mezd je pouze mírný, což se bude projevovat na domácí poptávce. Trh s bydlením se zdá být poměrně stabilní, ceny by se měly i přes nízké sazby držet na současných úrovních. Podle našich očekávání by se měla tento rok nezaměstnanost dostat nad 8 %, v příštím roce by se již měla díky růstu vydat směrem dolů. Pokles letos čekáme u inflace.
Konkrétní projekce pro Dánsko, Švédsko a Norsko shrnuje následující tabulka. V pořadí za sebou jdou růst HDP, spotřeba soukromého sektoru, sektoru veřejného, investic, zásob, exportů, importů. Následuje očekávaná výše inflace, nezaměstnanosti, deficitů veřejných rozpočtů, veřejného dluhu a přebytku běžného účtu.

(Zdroj: Danske Bank)