Spojené státy jsou jednou z mála zemí na světě, kde neexistuje placená mateřská dovolená. Jiné vyspělé země mají celkově mnohem vstřícnější prostředí ohledně skloubení práce a rodinného života. Firmy jako a zakazují práci z domova, EU naopak chce, aby rodiče mohli požadovat částečný úvazek, flexibilní pracovní dobu či práci z domova. V zemích jako jsou Německo či Španělsko musí zaměstnavatel držet pracovní místo pro ty, kdo jsou na mateřské dovolené. A to po dobu dlouhou až tři roky. Podle některých studií představují tyto rozdíly mezi USA a zbytkem světa příčinu toho, proč je ve Spojených státech menší zaměstnanost žen. Ze stejného důvodu však může docházet k tomu, že v USA dosahují ženy vyšších kariérních cílů.
Následující graf od OECD ukazuje, jaký je podíl žen a mužů v zaměstnaneckém poměru na vedoucích pozicích ve firmách. Podíl žen je vyznačený červeně, druhý modře:
V USA je poměr žen, které pracují na vedoucí manažerské pozici, k mužům ve stejné pozici asi 0,85 (tedy 13,9 % vyznačených červeně děleno 16,3 % vyznačených modře). Hned za Spojenými státy se nachází Nový Zéland s poměrem 0,76 (11,7 % děleno 15,4 %). V zemích OECD jako celku je podíl žen k mužům 0,59 (6,1 % ku 10,3 %). Pokud se podíváme na Českou republiku, podle grafu dosahuje podíl žen na vedoucích pozicích k mužům ve stejných pozicích asi 0,51 (4,2 % ku 8,2 %), pohybujeme se tedy ještě pod průměrem zemí OECD. Slovensko pak dosahuje podobného poměru jako Česká republika, protože podíl žen na celku tam je 3,6 % a podíl mužů 6,9 %.
Nejblíže jsou si poměry mužů a žen na vedoucích pozicích (tedy nejmenší skleněné stropy) v Mexiku. Zároveň jde ale o zemi s jedním z nejnižších podílů zaměstnaných žen a mužů na vedení společností vůbec. Nejvzdálenější jsou si oba poměry naopak v Turecku, velký rozdíl panuje i v Dánsku, Rakousku, Nizozemí a Finsku.
Zpracováno na základě „Comparing the World’s Glass Ceilings“ od Catherine Rampell.
(Zdroj: Economix)