Pochyby o klíčových aspektech navrhované daně z finančních transakcí se objevily už i mezi 11 zeměmi eurozóny, které tento návrh Evropské komise přijaly. Plyne to z dokumentu připraveného činiteli EU, který dnes získala agentura Reuters. Vynořující se rozpory by mohly vést k odložení nebo výraznému pozměnění plánu, od něhož si signatářské státy slibují, podle kritiků marně, desítky miliard eur do rozpočtů navíc.
Činitelé poukázali na nejasností ohledně toho, které úřady budou mít výběr daně na starosti a kdo bude zodpovědný v případě, že partner v transakci daň nezaplatí. Vyjádřili také obavy z dopadů daně na penzijní fondy a úvěrové náklady firemního sektoru. Podobně jako nedávno italští představitelé mají i činitelé EU podle dokumentu strach z negativního vlivu daně na náklady refinancování vlád vydáváním dluhopisů.
Ke kritikům daně se dnes připojil i šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Ten poukázal na její značný dopad na trh takzvaných repo úvěrů, které jsou pro centrální banky klíčovým nástrojem zajišťování finanční likvidity v bankovním sektoru.
Myšlenka daně z obchodů s akciemi, dluhopisy a dalšími finančními nástroji dostala zásah minulý týden, kdy Británie napadla plán 11 států eurozóny u Evropského soudního dvora. Londýn se obává, že plánovaná daň by poškodila jeho zájmy, protože bude mít dopad také na transakce mimo země, které ji zavedou. Krok Británie podpořilo také Lucembursko, jehož ekonomika je na finančních službách závislá.
Evropská komise oficiálně navrhla zavedení daně finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie v polovině února. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur (přes 900 miliard Kč) ročně.
Plány na celoevropské zavedení daně ztroskotaly především kvůli odporu Británie a Švédska. Stockholm před takovým krokem výslovně varoval, protože Švédsko už jednou takovou daň zavedlo a hned nato ze země většina finančních transakcí odešla jinam. Také Česká republika se do projektu prozatím nehodlá připojit.
"Tato daň se veřejnosti snadno vysvětluje, je ale idiotská. Pokud chceme zdanit banky, existují mnohem lepší způsoby," komentoval optimistické představy zastánců plánu Karel Lannoo z institutu evropských studií CEPS.
Daň z finančních transakcí má být v lednu příštího roku zavedena v Německu, Francii, Rakousku, Belgii, Estonsku, Řecku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Slovinsku a na Slovensku. Další země se mohou k iniciativě připojit později.
Rozpory mezi signatáři vedou některé činitele EU k pochybám, zda stanovené datum zavedení daně je reálné. "Bude to buď trvat mnohem déle, nebo se návrh změní," řekl jeden z činitelů, který sleduje jednání signatářských zemí. "Nevidím způsob, jak by se to dalo v takové podobě zavést," dodal.
"Pokud tato daň vůbec někdy spatří světlo světa, bude velmi odlišná od toho, co se dnes předkládá," řekl Nicolas Veron z výzkumné instituce Bruegel.