Vytrvalá politika americké centrální banky, založená na prakticky nulových úrokových sazbách a nákupech vládních cenných papírů, se stává spíše přítěží ekonomice, která nutně potřebuje strukturální reformy. Uvedl to ve svém pravidelném měsíčním výhledu investorům dobře známý Bill Gross z vedení globálně největšího dluhopisového fondu Pacific Investment Management co. (PIMCO).
Přístup Fedu Gross charakterizuje jako „zoufalý pokus léčit ekonomiku nástroji měnové politiky“, zatímco pravé řešení spočívá ve strukturálních reformách. „Centrální banky, včetně šéfa Bank of Japan Kurody, zdá se, věří, že vyšší a vyšší ceny aktiv hnané dalšími a dalšími nákupy v rámci QE nutně nakopnou reálnou ekonomiku k růstu, přes vedlejší efekt růstu bohatství. Nízké sazby a nízké budoucí očekávané výnosy ale v čím dál vyšší míře ovlivňují reálnou ekonomiku negativně. Růst úvěrového trhu v soukromém sektoru je omezen narůstající bilancí Fedu…,“ argumentuje šéf Pimca. V tomto duchu radí investorům snižovat míru rizika ve svých portfoliích, tj. „snižovat objem aktiv pojících se s vyšším rizikem, než mají vládní Treasuries nebo dlouhodobý dluh“.
Pimco během měsíce dubna navýšilo podíl dluhopisů americké vlády ve svém vlajkovém fondu z 33 na 39 procent. V polovině května Gross prohlásil tři dekády trvající býčí trh na dluhopisech za ukončený, na konci měsíce však uvedl, že Pimco věří ve vládní dluhopisy se splatností 5 až 10 let, protože v dohledné době neočekává ústup od uvolněné měnové politiky. Výnosy na 10letých dluhopisech v květnu vzrostly o 46 bazických bodů, především v důsledku lepších údajů o spotřebitelské důvěře a následných spekulací, že lepšící se ekonomika přiměje Fed ke stahování likvidity. Největší fond Pimca, Return Fund, utrpěl během května ztrátu 1,9 procenta, nejvýraznější od září 2008, a zaostal tak za 94 procenty trhu. Globální dluhopisový trh zaznamenal v minulém měsíci největší ztrátu za devět let.
Hlavní ekonom Jan Hatzius připustil, že v případě dostatečně silných údajů z ekonomiky, především co se týče zaměstnanosti a inflace, by mohl Fed začít postupně utahovat měnové kohouty již v září. Oficiální prognóza GS přitom počítá s tím, že ke snižování měsíčních objemů nákupů dluhopisů by mělo dojít nejdříve v prosinci. Podle Hatziuse závisí případné rozhodnutí Fedu o urychlení procesu ukončování QE zcela na datech z ekonomiky. Předpokládá nicméně, že v následujících několika kvartálech poroste ekonomika zhruba 2procentním tempem, s inflací výrazně pod cílem, což promlouvá spíše ve prospěch prosincového termínu.
Podle ekonoma Nouriela Roubiniho jsou obavy z ukončování QE předčasné vzhledem k tomu, že hospodářský růst je příliš slabý a finanční trh příliš závislý na dodávkách likvidity Fedem. Roubini očekává, že růst akciových trhů potrvá ještě dva roky a příjmová mezera mezi Wall Street a reálnou ekonomikou, se tak bude dále zvyšovat. Index S&P 500 od začátku roku vzrostl o 15 procent. Růst ekonomiky USA v 1Q byl revidován na anualizovaná 2,4 procenta proti prvotnímu odhadu 2,5 %.
Fed v současné době nakupuje vládní dluhopisy a hypoteční cenné papíry v objemu 85 miliard dolarů měsíčně, jedná se již o třetí kolo kvantitativního uvolňování (tzv. QE). Svou klíčovou jednodenní sazbu snížil v prosinci 2008 do pásma nula až 0,25 procenta, kde ji dodnes drží. Bilance Fedu narostla od roku 2007 z 900 miliard na 3 biliony dolarů. Ben Bernanke při květnovém setkání s Kongresem sice řekl, že by Fed mohl v rámci příštích jednání FOMC zvážnit snížení objemu nakupovaných aktiv, budou-li patrné známky udržitelného zlepšování na trhu práce, zároveň ale varoval před riziky „předčasného utahování“.
Evropská centrální banka stanovila nové historické minimum pro svou klíčovou sazbu na posledním zasedání v květnu, jejím snížením na 0,5 procenta a trhy spekulují o oznámení dalšího měnového stimulu již tento týden. Svůj limit pro nákup vládních dluhopisů by mohla dle očekávání některých ekonomů navýšit britská Bank of England poté, co se jejího vedení v červenci nově ujme Mark Carney. Výměna vedení měnové autority Japonska BoJ vedla ke spuštění bezprecedentního měnového stimulu, tj. měsíčních nákupů dluhopisů v objemu 7 bilionů jenů.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)