Reálný kurz čínské měny je nyní nadhodnocený asi o 33 %. Sousední Japonsko přikročilo k devalvaci ve snaze zvýšit svou konkurenceschopnost, dolar a euro od roku 2009 oslabily asi o 10 %. Při kurzu mírně převyšujícím 100 jenů za dolar je Japonsko schopné dostat svou ekonomiku zpět na trendový růst a vyhnout se deflační pasti. Prudký růst dovozních cen by mohl zvýšit inflaci ke konci roku na 2 %, což je nový dlouhodobý cíl. Pokud se však má inflace udržet na této úrovni, musí přijít další devalvace, a to možná až na 120 jenů za dolar.
K této devalvaci přitom může dojít i bez aktivního přičinění vlády. Současné nulové sazby se totiž mohou v kombinaci s vyšší inflací stát pro investory nepřijatelné. Minulý rok dosáhl japonský rozpočtový deficit 10 % HDP a jeho růst pokračuje. Veřejný dluh dosahuje v hrubém vyjádření 240 % HDP, v čistém vyjádření 135 % HDP. Bez deflace je současný výnos vládních dluhopisů přijatelný pouze pro centrální banku. Pro udržení nízkých výnosů tak bude BoJ možná muset přikročit k ještě větším nákupům dluhopisů.
Nadhodnocený reálný kurz se pro Čínu stal problémem už v roce 2011. Čínské firmy nyní musí snižovat ceny, aby si udržely zahraniční trhy. Jednotkové náklady práce ale rostou a ziskové marže tak jsou pod tlakem. K tomu se přidává problém náhlého růstu reálných sazeb. V polovině roku 2011 se roční sazba u úvěrů od státem vlastněných bank pohybovala kolem 6,6 %. S růstem PPI dosahujícím 7 % byly tedy reálné sazby mírně negativní. Odliv úspor z čínských bank ale drží sazby vysoko. Nyní se pohybují kolem 6 %, u PPI však pozorujeme deflaci a reálné sazby tak dosahují úrovně 9 %. Tak vysoké sazby spolu s nízkými ziskovými maržemi vedou Čínu směrem k útlumu vyvolanému poklesem investic. V současné době jsou ceny nemovitostí a průmyslových komodit v Číně stále vysoko, jejich citlivost na další vývoj sazeb a měnového kurzu je ale velká.
Čínská vláda navíc uvažuje o tom, že sníží omezení na pohyb kapitálu do zahraničí. Podobné kroky by mohly vyvolat vlnu úspor směřujících do zahraničních aktiv. Výsledkem by byl slabší měnový kurz renminbi a ekonomika by měla usnadněný pohyb směrem od příliš vysokých investic. Zároveň by však došlo k dalšímu poklesu bankovních depozit, což by zvýšilo hrozbu prudkých prodejů aktiv a insolvence bank. Čínská aktiva jsou tak ohrožena v rámci současné politiky i v případě její liberalizace.
Autorem je Charles Dumas, který stojí v čele Lombard Street Research.
(Zdroj: FT)