Evropská unie si vytyčila za cíl uzavřít dohodu o volném obchodu se Spojenými státy a plánuje ji vyjednat během 18 měsíců. Rozhovory o stejné dohodě s mnohem menší Kanadou se táhnou už čtvrtý rok a konec stále není v dohlednu. Může za to odpor zemědělců, zejména chovatelů krav, kteří v odstranění celních bariér a kvót spatřují víc rizik než příležitostí. Ukazuje se tak názorně, že malá, ale dobře organizovaná skupina může mít daleko větší vliv, než jaký by se dal odvozovat z hodnoty jejího podnikání.
Konzervativní vláda v Kanadě učinila z uzavření dohody jednu z hlavních priorit. Pro Evropskou unii by to byla první smlouva svého druhu s jiným členem skupiny G7 a mohla by posloužit jako vzor pro jednání se Spojenými státy.
Podle zdrojů agentury Reuters nejsou pozice obou stran příliš vzdálené. Po měsících neplodného schůzování a s ohledem na to, že Kanada i EU před sebou mají jednání s jinými partnery, by ale mohlo dojít ke krachu rozhovorů. Bilaterální obchod přitom dosahuje desítek miliard dolarů.
Dohoda má co nabídnout oběma stranám. Lepší přístup na evropský trh by získali kanadští pěstitelé obilovin a producenti hovězího a vepřového, evropští sýraři by zase mohli lépe proniknout na sedmý největší trh se sýry na světě. Evropské společnosti by dostaly víc příležitostí k účasti na tendrech vypisovaných kanadskou vládou a prodloužila by se patentová ochrana evropských farmaceutik.
Na obou březích Atlantiku se ale také zformovala houževnatá opozice. Irští farmáři se cítí ohroženi importy kanadského hovězího a vláda v Ottawě čelí tlaku chovatelů dojnic, kteří nyní výrazně profitují ze systému vysokých cel a dovozních kvót chránících je před konkurencí zahraničních sýrařů a mlékařů.
Pokud by byl dosažen kompromis, mohla by největší kanadská jatka slavit. Mezi nimi jsou americký Cargill, brazilská společnost JBS a také Maple Leaf Foods a Olymel. V Evropě by uzavření dohody pomohlo mlékárenskému gigantu Lactalis, dále jeho konkurentu Bongrain a družstvům jako FrieslandCampina či Arla Foods Amba, kteří by se všichni rádi prosadili na 35milionovém kanadském trhu.
Jednání začala v roce 2009 a nevedla k dohodě navzdory tomu, že v nejcitlivějších oblastech (hovězí, vepřové, sladká kukuřice pro EU a drůbež, mléko a vejce pro Kanadu) budou místo liberalizace pouze zvýšeny kvóty. Jejich vyměření se totiž ukázalo být velkým sporným bodem. Evropská komise, která jednání vede za 27 členských států EU, obviňuje Kanaďany z toho, že chtějí kontinent zaplavit svým hovězím a vepřovým, zatímco nabízí pouze skromné ústupky evropským mlékařům.
Irští chovatelé krav na maso, kteří vyváží 90 % produkce (většinou do EU), tvrdí, že je znevýhodňují nákladné standardy vyžadované unijními regulátory. Kanaďané kontrují tím, že na vytvoření oddělených produkčních kapacit s vyššími standardy by se musela importní kvóta EU podstatně zvýšit. Pravděpodobně je neuspokojí 40 tisíc tun nabízených Evropskou komisí. V současnosti se Kanada dělí o 60tisícovou roční kvótu s dalšími zeměmi. EU je třetím největším spotřebitelem hovězího na světě.
Sýr, jehož je Kanada sedmým největším konzumentem globálně, je dalším vysoce sporným tématem. Téměř vše z 320 tisíc tun sýra, který loni Kanaďané snědli, bylo vyrobeno doma. Import z Evropy činil jen 13 tisíc tun. Nabízené zdvojnásobení tohoto množství považují evropští mlékaři za málo. Kanaďané to odmítají a poukazují na vysoké dotace v EU, které znemožňují férovou konkurenci.
Jednání komplikuje potenciál vzniku dalších zón volného obchodu. Pokud EU povolí větší přístup kanadským vývozcům hovězího, dostane se pod tlak na poskytnutí stejných výhod americkým rančerům. Přístup pro evropské výrobce sýrů a másla bude zase tématem jednání o transpacifické zóně volného obchodu, kterého se účastní i Kanada. A i když se nakonec vyjednavači obou stran shodnou na kompromisu, dohodu EU-Kanada může ze stolu smést Evropský parlament, kde zasedají poslanci zastupující nespokojené zemědělce.
Ačkoli zemědělství se na kanadském HDP podílí jen z 5 %, z farmářské lobby mají tamní politici hrůzu. V Evropě je situace podobná. Agrární sektor tvoří sotva 2 % ekonomiky, avšak na dotace do něj plyne 40 % unijního rozpočtu. Zemědělci jsou schopni vzít metropole útokem traktory a ovlivnit veřejné mínění na venkově.
Kanadská vláda, jejíž popularita upadá, si nemůže dovolit ztratit podporu farmářů, jelikož by jí za to čekala ostrá kritika separatisticky naladěné administrativy ve voličsky významném Quebecu. Zdroj agentury Reuters tvrdí, že dohoda musí být uzavřena do konce června, jinak by mohla zkrachovat.
(Zdroje: Reuters, European Voice, Ottawa Citizen)