Ambice Íránu využít jedny z největších zásob zemního plynu na světě už roky brzdí tvrdý sankční režim Spojených států a jejich evropských spojenců. Nyní se proti íránským snahám stát se významným exportérem zkapalněného plynu (LNG) a vstoupit do klubu energetických velmocí staví i ekonomické faktory, konkrétně břidlicový boom v USA, který by mohl vyústit v pokles globálních cen.
Podle analytiků by Teherán na vybudování plánovaných exportních kapacit v rozsahu 40 mil. tun LNG ročně potřeboval nejméně deset let klidu bez omezujících sankcí, kterým čelí kvůli neústupnosti v otázce jaderného programu. Nástup konkurence z USA, Kanady a Austrálie navíc podle odhadů banky (3,03 GBP, 0,15%) hrozí stlačit ceny dodávek z nových projektů o 35 %. To by podstatně snížilo ziskový potenciál exportu LNG pro Írán.
Podle poslední statistické ročenky (4,66 GBP, -0,79%) ukrývají íránská ložiska 1187 bilionů kubických stop plynu, což je o něco víc, než kolik britský ropný koncern přisuzuje Rusku. Jenže příležitost k využití nerostného bohatství podle analytiků Teherán propásl. Velké zahraniční koncerny, které v zemi ještě před pár lety působily a disponovaly potřebnými prostředky i know how, daly kvůli politickým faktorům přednost projektům v sousedním Kataru, Austrálii či Africe.
Americké sankce, které od roku 1996 firmám působícím v USA zakazují jakékoli investice do íránského energetického sektoru, radikálně omezily možnosti Teheránu přeměnit obrovské zásoby v exportní dolary. Z islámské republiky se mezitím stáhly Royal Dutch (25,5 EUR, 0,55%), (16,94 EUR, 1,13%) a (38,51 EUR, 0,69%), které měly v plánu stavbu LNG terminálů. Z původních čtyř projektů nakonec zbyl jeden terminál s kapacitou 10,5 mil. tun plynu ročně u přístavu Assaluyeh. Jelikož se z něj stáhl i čínský partner, Íránci realizují investici v hodnotě 3,3 mld. USD sami.
Nový íránský prezident Hassan Rohání nedávno prohlásil, že bude usilovat o omezení sankcí a stejně se v projevu ve Frankfurtu vyjádřil i ministr pro ropný průmysl Rostam Kasemí. „Energetika by měla být depolitizována. Energie v Íránu by měla přinášet užitek všem zemím,“ uvedl ministr. I kdyby ale nová vláda v Teheránu uspěla a začala rozvíjet plynárenské odvětví, bude vstupovat na přeplněný trh. Podle údajů agentury Bloomberg by momentálně stavěné LNG terminály měly globální exportní kapacity do roku 2018 zvýšit o 32 %.
Jen Spojené státy a Kanada, kde v současnosti probíhá rychlé navyšování produkce z nekonvenčních ložisek, by do šesti let měly přidat 77 mil. tun nových kapacit. Toto množství odpovídá současné produkci Kataru, světové jedničky ve vývozu LNG. Blízkovýchodního šampiona má přitom podle odhadů (3,03 GBP, 0,63%) zanedlouho předstihnout Austrálie.
Rozdíl mez Íránem a Katarem, které sdílí největší podmořské ložisko plynu na světě, snad ani nemůže být větší. Druhý jmenovaný se během dvou desítek let vyšvihl na čelo LNG exportérů a stal se z něj jeden z nejbohatších států světa, zatímco Írán, disponující většími zásobami, je čistým dovozcem paliva a zápasí s dvoucifernou inflací, pádem měny a všeobecným nedostatkem zboží v obchodech. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se katarský HDP na hlavu loni vyšplhal na 102 tisíc USD, což osminásobně převyšuje stejný ukazatel v Íránu. Katar má ovšem zhruba čtyřicetkrát méně obyvatel.
Záplava zkapalněného plynu, který se chystá dorazit na trhy, pravděpodobně stáhne ceny dolů a umožní severoamerickým producentům zásobovat Asii za 11 USD za MMBTU (milion britských termálních jednotek – zhruba 390 USD za 1000 m3 plynu). Současné dlouhodobé kontrakty navázané na kotace ropy přitom podle stanovují cenu na 17 USD za MMBTU (600 USD za 1000 m3). Spotová cena dodávek LNG do Asie se podle údajů Energy Intelligence Group v posledních šesti měsících pohybovala u 16,12 USD za MMBTU.
Stávající exportéři na veřejnosti o konkurenceschopnosti amerických projektů pochybují. Na nedávné schůzce jejich fóra v Moskvě se v závěrečném komuniké hovoří o tom, že vstup nových hráčů na trh budou brzdit vysoké náklady na zkapalňovací provozy a transport paliva. (25,46 USD, 0,47%) odhaduje, že do poloviny roku 2016 by americké úřady mohly vydat povolení ke stavbě celkem sedmi terminálů. Cena plynu ve Spojených státech je v porovnání s dodávkami LNG do Asie čtvrtinová.
Rozsah íránských rezerv naznačuje, že v dlouhodobé perspektivě by země mohla hrát důležitou roli na energetickém trhu, avšak nejdříve musí urovnat napjaté vztahy se západními mocnostmi a vymanit se z mezinárodní izolace. Prozatím by mohla plyn vyvážet přes potrubí, jehož stavba je v porovnání s LNG kapacitami levnější. V březnu začala pokládka plynovodu do Pákistánu a současně je budováno propojení se sousedním Irákem.
I kdyby se ale Íránu podařilo vybudovat dostatečný počet LNG terminálů a vývoz z USA by se zadrhl, bude i tak čelit ostré konkurenci zemí, kde probíhá horečnatá průzkumná i těžařská aktivita. Velké ložisko bylo nedávno objeveno u břehu Izraele a další by mohly skrývat vody u Libanonu či Kypru. Minulý měsíc byly zahájeny dodávky zkapalněného plynu z Angoly, kde terminál vybudoval americký (123,29 USD, 0,32%). Italská (15,99 EUR, 1,36%) se zase připravuje na využití nedávno objevených podmořských ložisek v Mozambiku.
(Zdroje: Bloomberg, Reuters, MMF, IEA)