Akcie těžařů potaše se včera po celém světě vydaly prudce jižním směrem a pár lidí na tom pravděpodobně velmi slušně vydělalo. Dodavatelům látky známé taktéž pod chemickým názvem uhličitan draselný, která se využívá k výrobě hnojiva, uškodila zpráva o rozpadu bělorusko-ruského kartelu Belaruskali-Uralkali, jenž měl na trhu exportu potaše v hodnotě 22 mld. USD větší podíl než ropný OPEC ve své branži a do velké míry diktoval ceny. Roztržku a v podstatě i začátek cenové války ohlásil ruský Uralkali. Analytici se shodují na tom, že tak razantnímu globálnímu propadu kotací se dalo zabránit a že insideři, kteří o efektu brutálně konstruovaného oznámení věděli, ho zcela jistě využili.
Ruský těžař Uralkali, ovládaný miliardářem Sulejmanem Kerimovem, se včera oficiálně odpojil od vývozní společnosti BKK, přes niž svou produkci na světových trzích prodával i jeho dosavadní partner Belaruskali, kterého vlastní běloruský stát. BKK ovládala 43 % světového obchodu s klíčovou zemědělskou komoditou, samotnému Uralkali připadne 22 %.
Rozpad postsovětského potašového kartelu vážně naruší vysoce koncentrovanou strukturu trhu. Tomu dosud vládly dvě vývozní skupiny. Na jedné straně stála BKK, která dominovala euroasijskému prostoru a na druhé straně severoamerický Canpotex. Oba obchodníci každý rok nastavovali identické ceny na hlavních trzích typu Indie a Číny a podle zákazníků fakticky provozovali tvrdý duopol.
„Je to ohromující. Jako kdyby Saúdská Arábie vystoupila z OPECu,“ hodnotí dopad včerejšího oznámení Laura Lau z kanadského investičního fondu Brompton Group.
Příčiny roztržky
Roztržku způsobily neshody ohledně prodejní strategie. Vedení Uralkali tvrdí, že jejich běloruští partneři porušili základní principy spolupráce. Odvolávají se při tom na nařízení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z loňského prosince o zrušení výsadního práva BKK na export běloruského potaše. Belaruskali potom začalo obchodovat se zahraničními zákazníky i mimo struktury BKK, na což si Rusové opakovaně a neúspěšně stěžovali.
Kartel BKK fungoval vcelku úspěšně řadu let, k čemuž pomáhala hlavně příznivá dynamika vývoje cen. Ty se mezi lety 2000 a 2010 díky rostoucí poptávce hladové Indie a Číny víc než ztrojnásobily. Na vrcholu komoditního boomu před čtyřmi lety dokonce vyšplhaly na 900 USD za tunu, poté však prudce klesly na dnešních 400 USD, jelikož poptávka začala zaostávat za rostoucí nabídkou, obzvlášť v Indii, která musela kvůli propadu rupie omezit dotace pro zemědělce, a hnojivo se tak stalo hůř dostupné.
Právě komplikující se rozhovory s Číňany a Indy, kteří se na odbytu BKK podíleli téměř ze 40 %, se staly jednou z třecích ploch uvnitř bělorusko-ruské aliance. Zdroje na trhu tvrdí, že Lukašenko začal po propadu cen pochybovat o efektivnosti prodejů skrz BKK. V květnu přijel do firmy na inspekci jeho syn, avšak výsledky „prověrky“ dosud nebyly zveřejněny.
Nespokojení byli i Rusové, kteří v loňském roce museli snížit těžbu o 16 % na 9,12 tuny uhličitanu. Problémy se rozhodli řešit radikální změnou strategie: navyšovat produkci a očekávaný pokles cen kompenzovat vyššími tržbami. Podle výkonného ředitele Uralkali by mohly ceny propadnout o 25 % na 300 USD za tunu.
Cenová válka
Analytici krok hodnotí jako vyhlášení cenové války, která pomůže odběratelům a zemědělcům, přičemž by mohla přispět k celosvětovému snížení cen potravin. V krátkém období se ovšem pozornost bude upírat na těžaře, kteří budou v řadě případů bojovat o přežití. Nikdo nečeká, že propad cen budou moci ihned plně kompenzovat růstem produkce.
Podle toho včera zareagovali investoři, kteří se obávají „závodů v hnojení“. Akcie Uralkali v rámci seance odepsaly 19 %. Severoamerický ztratil 17,3 %. Intrepid odepsal dokonce 28,6 %. Kanadský gigant Corp, kterého se před třemi lety neúspěšně pokusil koupit těžař , na americké burze propadl o 16,5 %. Konkurenční kanadské Agrium z výplachu vyšlo lépe: odepsalo jen 5 %. Celkem se z kapitalizace výrobců potaše včera odpařilo 18 mld. USD.
Insideři na koni
Analytici včera také poukazovali na klasicky „ruský“ průběh celé kurzotvorné události, která prý může poškodit pověst Uralkali i celého ruského finančního trhu. V Uralkali vše narafičili tak, aby se nikdo vně o chystaném kroku nedozvěděl. Těsně před oznámením dokonce firma kategoricky popřela informace deníku Kommersant, jehož zdroje na hrozící kolaps kartelu upozorňovaly.
Ještě větší otázky vyvolává chování hlavních akcionářů Uralkali, kteří své podíly zavčasu a s prémií vůči celosvětovým kotacím prodali v rámci štědrého programu zpětného výkupu akcií. Zelimchan Mucojev a Alexandr Něsis se tak v červnu a červenci zbavili akcií za 2 mld. USD. Celkem se tím vyhnuli ztrátě 400 mil. USD. Kolik si dál insideři vydělali na shortování těžařů potaše po celém světě, o jejichž pád se postaralo dramatické prohlášení Uralkali (i s prominentním odhadem 25% propadu ceny), známo není.
Zemědělci slaví
Vyhlídka na levnější potaš, a tedy i hnojivo je povzbuzením pro farmáře, plantážníky a sedláky z celého světa. „Existující struktura globálního trhu byla zbourána. Zákazníci teď budou mít větší prostor pro vyjednání nižších cen,“ tvrdí Vladimir Dorogov, analytik moskevské Alfa Bank. Očekávaný pokles cen potaše je také velkým vítězstvím pro Číňany, kteří se o rozpad bělorusko-ruského kartelu značně přičinili. Uralkali včera oznámila, že do Číny dodá navíc 500 tisíc tun potaše.
Kolaps BKK vede mnohé k pochybnostem o budoucí existenci Canpotexu, do něhož patří Corp., a Agrium a jenž je nyní posledním velkým obchodníkem se surovinou. Šéfové severoamerického tria si podle zpráv deníku Wall Street Journal včera vyměnili několik hovorů, avšak mnoho toho nevymysleli. Německý producent krok Uralkali zkritizoval za „významné podráždění“ trhu.
„Stále se snažíme se v tom vyznat,“ prohlásil finanční ředitel Mosaicu Larry Stranghoener. Podle něj krok Uralkali ovlivní ceny v krátkodobém horizontu, avšak tržní fundament potaše nezmění. Přibývání obyvatel planety a měnící se jídelníček by měly udržet poptávku na setrvale růstovém trendu.
(Zdroje: Kommersant, WSJ, FT)