Aktualizováno Strana práv občanů – zemanovci (SPOZ) chce získat na kandidátky pro předčasné sněmovní volby co nejvíce členů úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Jde o odborníky na svých místech, říkají členové stranického vedení. Někteří politologové nevylučují, že se Rusnokům kabinet udrží u moci třeba až do Vánoc.
„Budeme je chtít oslovit. Můžeme je oslovit všechny. Druhá věc je, jestli to budou chtít akceptovat a za jakých podmínek," citovala MfD Štengla. Podobně hovořil také místopředseda Vladimír Kruliš, podle kterého jde o logický krok. "Pokládáme je za vládu odborníků," řekl čtk.
Štengl by stál i o kandidaturu kancléře prezidenta Miloše Zemana a svého předchůdce v čele SPOZ Vratislava Mynáře.
Rusnokovu vládu jmenoval Zeman jako "vládu odborníků". Někteří její kritici ji označují za kabinet prezidentových přátel nebo vládu SPOZ. Na letošním sjezdu zemanovců se objevil například někdejší sociální demokrat, nyní ministr vnitra Martin Pecina. Zeman je čestným předsedou SPOZ. Mynář stále vede její organizaci ve Zlínském kraji.
Přípravou na předčasné volby, které by se uskutečnily na podzim, pokud se rozpustí Sněmovna, se bude zabývat politická rada SPOZ ve čtvrtek odpoledne. Podle Kruliše by se mělo debatovat například o předběžném finančním plánu a o podobě kampaně.
Premiér Jiří Rusnok dnes nevyloučil možnost, že po rozpuštění Sněmovny bude muset Senát přijímat zákonná opatření na návrh vlády, pokud bude nezbytné schválit nějakou důležitou normu. Rusnok dnes po schůzce se šéfem Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) uvedl, že by to mělo být ve výjimečném případě.
"Vyloučit to nelze, doba je velmi dynamická," uvedl. Poslanci budou po pádu úřednické Rusnokovy vlády rozhodovat o rozpuštění dolní komory příští úterý. Po rozpuštění Sněmovna nemůže schvalovat zákony, bude tak moci činit jen Senát. Sněmovna by pak začala fungovat až po pravděpodobných předčasných volbách. Zákonná opatření by pak měla také projednat. Přijímání zákonných opatření bude prý Rusnok se Štěchem koordinovat, zřídí "rychlou informační linku".
Sněmovna má o svém rozpuštění hlasovat v úterý 20. srpna. Pokud krok ústavní většinou (120 hlasů a víc) projde, fakticky se rozpuštění Sněmovny naplní až podpisem prezidenta Zemana. Ten na krok nemá lhůtu a existují obavy, že jej bude protahovat. Sám ale uvedl, že tak činit nehodlá. Jsou to čerstvě naopak poslanci, kteří stojí o dohodu se Zemanem na určitém „posečkání“. To kvůli normám, které ještě musejí dokončit svou legislativní pouť.
Na skutečnost, že rozpuštěním Poslanecké sněmovny se v rukou prezidenta soustředí velká část moci, upozornila v ČT předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Dolní komora Parlamentu po rozpuštění nebude moci kontrolovat vládu, kterou jmenoval prezident Miloš Zeman. Ústavní soud byl také doplněn podle přání hlavy státu, upozornila Němcová. Například místopředseda komunistů Jiří Dolejš ale míní, že za jejími slovy stojí fakt, že ODS po několika letech přichází o moc.
Politolog Tomáš Lebeda připomněl, že Zeman řekl, že to bude „představitel“ vítězné strany, koho po volbách pověří sestavením nové vlády. O předsedovi v jeho projevu před poslanci z minulého týdne nepadlo ani slovo. „Klíčové samozřejmě bude, jak se povlečou povolební vyjednávání. Situaci však nebudou mít v rukou jen politické strany, ale především prezident. Takže do Vánoc může vláda v demisi bez problémů vydržet,“ konstatoval politolog Lebeda.
"Kdybychom si měli zažertovat, tak řeknu, že rozpustit Sněmovnu 21. srpna by mělo svou velkou symboliku a mít nové volby 17. listopadu by mělo také svou symboliku," řekla v diskusním pořadu ČT Němcová. "Dochází k přesunu moci do rukou prezidenta. Téměř bych řekla absolutní moci," dodala místopředsedkyně ODS Němcová.
(Zdroj: čtk, ČT)