Za necelých pět měsíců má evropské rybářství projít zásadní přeměnou. Politici, bruselští úředníci a lobbistické skupiny ale dosud nenalezli úplnou shodu na tom, jak zastavit nadměrné plundrování moří, obnovit zdecimovanou populaci komerčně lovených ryb ve vodách EU a zároveň nezlikvidovat rybáře.
Nejkontroverznější částí reformní legislativy, dohodnuté v květnu, je zákaz vyhazování nepotřebných ryb přes palubu. V průměru teď zpátky ve vodě končí téměř čtvrtina úlovku, v některých oblastech se rybáři zbavují až 70 % chycených ryb. Vědci a environmentalisté tvrdí, že tato praktika pokles rybí populace urychluje.
Podle představitelů rybářských asociací je návrh, který bude uváděn v platnost v průběhu šesti let, prosazován příliš rychle a zvýší náklady, obzvlášť malým lodím, které tvoří většinu evropské rybářské flotily. Evropská komise vyhradila 6,5 mld. euro na dotace, které by do roku 2020 měly odvětví pomoci vyrovnat se s novými směrnicemi.
Zatím však zůstává nejasné, jak budou vyčleněné prostředky rozděleny a jak bude legislativa – podle rybářů plná děr – aplikována v praxi. „Je zde hodně problémů, které musíme vyřešit,“ uvedla unijní komisařka pro rybolov Maria Damanakinová.
Účelem reformy společné politiky evropského rybolovu, která vstoupí v platnost v příštím roce, je krom obnovení rybí populace i zvýšení příjmů rybářů, kteří by měli zredukovat svoji závislost na unijních subvencích. Ty se pohybují kolem 700 mil. euro ročně.
Záchrana rybích populací podle odborníků vyžaduje rychlý zásah. Podle údajů Evropské komise jsou tři čtvrtiny populací komerčně lovených ryb v současnosti přeloveny nebo zdecimovány. Stav velkých druhů ryb se snížil o 90 % a některé se dostaly na pokraj vyhynutí. Evropská rybářská flotila je 2-3krát větší, než kolik by odpovídalo současným zdrojům ryb. Nejhorší situace panuje ve Středozemním moři, kde je nadměrným lovem postiženo 80 % ryb.
Krom zákazu vyhazování úlovku zpět do moře by k obnovení rybí populace měl přispět flexibilní systém kvót. Méně lukrativní typy ryb či ryby nesplňující hmotností normy budou muset být dopraveny na břeh. Většina nechtěného úlovku pak pravděpodobně skončí jako krmivo pro větší ryby v sádkách. Nové směrnice by také měly rybáře motivovat k modernizaci vybavení, aby se procento odpadu v úlovku snížilo.
Analytici reformu označují za velký krok vpřed v oblasti dlouhou dobu považované za kolosální selhání Bruselu. „Znamená velký posun směrem k udržitelnosti,“ tvrdí Markus Knigge z bruselského nevládního think tanku Pew Charitable Trusts. Upozorňuje však na fakt, že legislativa neobsahuje žádné právně závazné kvóty pro obnovení rybí populace.
Nejistota přetrvává i ohledně způsobu vynucování zákazu vyhazování nepotřebných ryb do moře. Na navrhované řešení typu kamer na lodích či najatých hlídek EU peníze nemá. Rybáři většinou požadují víc času na adaptaci. Poukazují na případ Norska a Islandu, dvou rybářských velmocí stojících mimo EU, kterým přechod trval 20 let. Někteří se ale změny nemohou dočkat, jelikož s ní sami mají pozitivní zkušenost.
(Zdroje: WSJ, Greenpeace, Reuters)