Počet obyvatel by měl v následujících desetiletích pokračovat v nabobtnávání a vyvrcholit kolem roku 2055 na 8,7 miliardy lidí; o dalších 50 let později má klesnout na 8 miliard. Tak vypadá nová demografická prognóza . Radikálně se přitom liší od posledních odhadů OSN, podle nichž by měla světová populace přibývat až do roku 2100 a dostat se na 11 miliard – číslo, které ve sci-fi románu z roku 1954 předpověděl spisovatel Isaac Asimov.
„Svět se blíží velkému přelomovému bodu na své demografické trajektorii. Domníváme se, že obrat přijde dříve a s větší prudkostí, než s jakou počítají mainstreamové projekce,“ napsal globální stratég německé banky Sanjeev Sanyal.
Podle nejnovějších statistik OSN žije na Zemi 7,2 miliardy lidí. Zatímco OSN během následujících 90 let počítá s nárůstem obyvatelstva na 10,9 miliardy, podle to bude o 2,9 miliardy méně. Rozdíl odpovídá čtyřnásobku stávající populace Evropy.
Sanyal se ve své prognóze opírá zejména o demografické trendy rozvíjejících se zemí. Zatímco vyspělé státy si dlouhodobě drží nízkou plodnost, země jako Čína, Rusko, Jižní Korea a Brazílie prožívají rapidní pokles tohoto klíčového ukazatele. Rozvíjející se země prý přitom na zachování obyvatelstva potřebují vyšší celkovou míru plodnosti (průměrný počet živých novorozenců na ženu během jejího života) než vyspělé státy, a to kvůli vyšší míře kojenecké úmrtnosti.
Podle Sanyala průměrná žena v méně rozvinutých zemích potřebuje mít zhruba 2,3 dítěte na udržení obyvatelstva na stabilní úrovni. Všeobecně je za hraniční míru plodnosti považováno číslo 2,1, přičemž životní úroveň či jiné ukazatele na kalkulaci vliv nemají.
V Japonsku, Německu či Česku se celková plodnost drží už dlouho hluboko pod hraniční úrovní (na 1,4), avšak k razantnímu poklesu dochází i v Jižní Koreji (z 5 v roce 1950 na nynějších 1,3) nebo Brazílii (z 6,2 v roce 1950 na stávajících 1,8). „Vzhledem ke zmíněným trendům se domníváme, že celková světová míra plodnosti do roku 2025 klesne na hranici přirozené obnovy. Jinými slovy, náš druh přestane expandovat, což bude velký přelom v dějinách,“ uvádí se ve zprávě .
Obzvlášť drsně by měl obrat demografického trendu dopadnout na Čínu, jejíž práceschopné obyvatelstvo by se mělo rapidně zmenšit, i když bude úplně zrušena politika jednoho dítěte. „Kvůli vychýlenému pohlavnímu poměru už Čína nemá dostatečný počet žen v plodném věku, aby mohla stabilizovat svoji populaci,“ napsal Sanyal s odkazem na dlouhodobou preferenci čínských rodičů zanechat po sobě při omezených reprodukčních možnostech mužské potomky.
S poklesem čínské populace budou roli tahouna růstu globální pracovní síly přebírat země jako Indonésie, Filipíny či Indie. V posledně jmenované populační velmoci by mělo v následujících 20 letech demografickou kohortu v produktivním věku (15-64 let) posílit 230 milionů lidí. Nárůst pracovní síly budou zaznamenávat i Spojené státy.
(Zdroje: CNBC, DB, EIU)