Ruská společnost dostane od státní Vněšekonombanky (VEB) jen třetinu z prostředků, které hodlá použít na investice do rozsáhlého rozšíření jižní části ruské plynovodní soustavy, potřebné kvůli plánované stavbě exportního plynovodu South Stream. Plynárenský gigant, kterému vláda zarazila zvýšení domácích tarifů v příštím roce, chce prostředky na kapitálové výdaje najít jinde. Podle analytiků je možné, že potrubí, které má přivést ruský plyn po dně Černého moře do Bulharska a poté přes Balkán až do Itálie, nebude postaveno s plánovanou kapacitou.
v létě nabídl VEBu ke koupi své infrastrukturní dluhopisy v hodnotě 100 mld. rublů, které hodlal z drtivé většiny použít na financování výstavby projektu Jižního koridoru. Ten má na ruském území připravit půdu pro South Stream a jeho celkové náklady jsou odhadovány na mamutích 509 mld. rublů (300 mld. Kč). Dozorčí rada VEBu ale v polovině září rozhodla, že od Gazpromu nakoupí obligace jen za 30 mld. rublů.
Gazpromu se tak s největší pravděpodobností nepodaří od státní banky získat potřebné peníze. Vysoce postavený manažer VEBu prohlásil, že ani v příštím, ani v dalším roce už banka nebude mít disponibilní prostředky na nákup dalších dluhopisů. Zdroje z Gazpromu deníku Kommersant sdělily, že infrastrukturní obligace byly sice „pohodlnou možností,“ ale že nebude problém sehnat finance jinde. To ovšem vyjde plynárenského molocha draho. Podle analytika Promsvjazbanky Dmitrije Monastyršina může vydat dluhopisy se splatnostní 5 až 10 let s výnosem 7-8 %.
Infrastrukturní dluhopisy Gazpromu umožňují získat prostředky na 30-35 let se úrokem rovnajícím se inflaci (v příštím roce se počítá se 4,8-5,0 %) plus jednomu procentnímu bodu navíc. Peníze plynou z prostředků penzijního fondu, který spravuje VEB. Tyto finanční instrumenty v současnosti využívají i Ruské železnice a Federální síťová společnost, která spravuje elektrickou rozvodnou soustavu. Penzijní úspory hodlají touto formou získat i další firmy. Pro ruské infrastrukturní monopoly se jedná o vysoce aktuální záležitost, jelikož vláda nedávno rozhodla o zmrazení jejich tarifů v příštím roce a jejich indexaci k úrovni inflace v letech 2015-2016. To znamená, že domácí ceny plynu, elektřiny, či lístků na vlak budou v blízké budoucnosti stoupat jen velmi pozvolna, což monopoly připraví o peníze potřebné pro investice do dlouho zanedbávané infrastruktury.
kvůli zmrazení tarifů očekává v příštím roce pokles kapitálových výdajů o 52 mld. rublů na 724 mld. rublů. V dalších dvou letech by měly být škrty v investičních plánech ještě drastičtější. Právě v tomto období je v plánu hlavní část stavby Jižního koridoru a jeho pokračování – South Streamu.
Stavební práce na South Streamu začaly loni. První dodávky by do Evropy měly začít proudit v roce 2015. O rok později by přes potrubí mělo být přepraveno 15,75 mld. m3 plynu, dál pak 47 mld. m3, přičemž plné kapacity, tedy 63 mld. m3 ročně, by měl projekt dosáhnout už v roce 2017. Polovinu suroviny by měla odebírat Itálie, která se tak snaží diverzifikovat dodávky z neklidné severní Afriky. Akcionáři podmořské části plynovodu jsou krom Gazpromu (50 %), italský koncern (20 %), německý Wintershall (15 %) a francouzská energetika EdF (15 %). Podmořský úsek South Streamu bude měřit 900 km a měl by stát 10 mld. EUR. Pozemní úseky na územích Bulharska, Srbska a Maďarska přijdou na 6 mld. EUR. Podle Gazpromu by od hlavního potrubí mohly být vedeny odbočky do Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.
První větší kontrakt v rámci stavby plynovodu South Stream získala ve výběrovém řízení Gazpromu společnost Strojgazmontaž, která vyrobí výchozí přečerpávací bod South Streamu – nejvýkonnější kompresní stanici na světě v hodnotě kolem 1 mld. EUR.
V rámci Jižního koridoru bude v následujících letech od Nižněgorodské oblasti k břehům Černého moře třeba položit 2446 km nového potrubí a postavit 10 nových kompresních stanic. Hlavní z nich – Russkaja – bude v první fázi dosahovat výkonu 224 MW. Po dokončení South Streamu, který by měl při plné kapacitě přepravovat 64 mld. m3 plynu ročně, bude muset být výkon stanice navýšen 448 MW, což zhruba odpovídá kapacitě jednoho reaktoru v Dukovanech. Russkaja se tak stane nejvýkonnější kompresní stanicí na světě, jelikož překoná konkurenční Portovou (366 MW), která pumpuje surovinu do nedávno dokončeného podmořského plynovodu Nord Stream na dně Baltu.
Podle ruských analytiků je South Stream hlavně politickým projektem, jehož hlavním smyslem je vyvíjet tlak na Ukrajinu, která dosud z tranzitu ruského plynu přes své území získávala zahraničně politické i hospodářské výhody. Navíc se teď Kyjev snaží podepsat důležitou asociační smlouvu s EU, čemuž chce Moskva za každou cenu zabránit. Dokud tedy osud Ukrajiny a jejích plynovodů nebude rozhodnut a dokud nebude mít South Stream zajištěn právní status v rámci energetické politiky EU (hlavně kvůli povinnému přístupu třetích stran k plynovodu), nemusí spěchat a může začít stavět jen pozvolna.
(Zdroje: Kommersant, Bloomberg, Eurasia Daily Monitor)