Aktualizováno Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvu energetiky znovu rozpracovat projekt podmořského plynovodu do Jižní Koreje. Podle informací deníku Kommersant se jedná o iniciativu Soulu, který by rád odebíral plyn od Gazpromu, avšak za pokládku potrubí platit nechce. Náklady projektu by se mohly vyšplhat na 10 mld. euro.
Ministerstvo energetiky by mělo do dvou měsíců vyhotovit předběžnou analýzu výhodnosti stavby plynovodu, prohlásil včera šéf rezortu Alexandr Novak. Dodal ale, že základním scénářem pro plánování je suchozemská trasa plynovodu, která by procházela Severní Koreou. Putin o plynovodu pro Jihokorejce mluvil před dvěma týdny na summitu organizace APEC s tím, že zvažovány jsou obě varianty.
Stavbu plynovodu má Gazpromu v šuplíku už několik let. Na podzim roku 2011 se ruský plynárenský gigant domluvil s jihokorejskou společností Kogas na suchozemské trase o kapacitě 10 mld. m3 plynu ročně, která měla být dokončena v roce 2017. Kvůli politickým komplikacím se projekt ale nedostal do fáze realizace. Po smrti severokorejského lídra Kim Čong-ila se na Korejském poloostrově výrazně zvýšilo napětí, které hrozilo přerůst v otevřený vojenský konflikt. Minulý týden zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexandr Medveděv v rozhovoru pro japonský deník Mainichi Shimbun uvedl, že společnost už neuvažuje o podmořské variantě plynovodu. Podle informovaných zdrojů se Gazpromu nechce ani do méně nákladné suchozemské trasy a raději by se soustředil na export plynu ve zkapalněné formě (LNG).
Jihokorejci s ruskou stranou jednají o dodávkách LNG a při té příležitosti navrhují i stavbu podmořského plynovodu. Ten by byl pro Kogas výrazně bezpečnější, jelikož by společnost nevystavoval tranzitnímu riziku, tedy možnosti, že Severokorejci v záchvatu vzteku a agresivity utáhnou kohoutky. Jižní Korea navíc kvůli své geografické pozici odebírá pouze LNG, jehož kotace se v regionu momentálně stoupají na rekordní hodnoty (loni stálo 1000 m3 v průměru 600 USD). Ceny v rámci dlouhodobých kontraktů se pohybují níže, avšak hlavní dodavatelé už tlačí na zvýšení.
(9,71 USD, 0,65%) je ochoten se k potrubním dodávkám zavázat pouze tehdy, pokud jihokorejská strana pokryje náklady na výstavbu plynovodu, což Kogas odmítá. Problematiku bude s jihokorejským vedením rozebírat prezident Putin na návštěvě Soulu, plánované na 13. listopadu. „Je to velmi složité téma. Vážně se můžeme bavit jen o dodávkách LNG,“ uvádí diplomatický zdroj citovaný Kommersantem.
Z ekonomického hlediska má stavba suchozemského plynovodu rozhodně smysl. Jižní Korea je druhým největším importérem plynu na světě a na potrubní surovině by mohla výrazně ušetřit. Pro , který se potýká se stagnující poptávkou v Evropě, by stavba plynovodu byla příležitostí k diverzifikaci odbytišť a utužení energetických vazeb s Asií. Severokorejci by zase z přepravy získali tolik potřebnou zahraniční měnu ve formě tranzitních poplatků.
Podle ruských analytiků by podmořská varianta plynovodu z Vladivostoku stála kolem 10 mld. euro. Export LNG z téhož místa by prý vyšel levněji. Šéf East European Gas Analysis Michail Korčemkin připomíná, že jednání s Jihokorejci je dobrou zástěrkou pro opodstatnění stavby plynovodu Síla Sibiře, z něhož má jít odbočka do Číny. S tou se totiž zatím nedohodl na ceně a kontrakt na dodávky podepsán není.
Schéma ruských plynovodů na Dálném východě
(Zdroje: Kommersant, FT)