Jedním z důvodů, proč se Česká národní banka minulý týden rozhodla zahájit devizové intervence směrem k oslabení koruny, je záměr poskytnout jistotu v tom, kde bude kurz české měny, řekl dnes viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl na setkání s manažery. To je podle něj dlouhodobý přínos, proti krátkodobé negativní reakci veřejnosti.
„Vnášíme tím na poměrně dlouhou dobu jistotu ohledně úrovně, kde se bude kurz koruny pohybovat. To je částečně smyslem tohoto opatření,“ uvedl Hampl. ČNB překvapivě oznámila spuštění intervencí ve čtvrtek 7. listopadu, s cílem udržovat kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27. Koruna na oznámení bezprostředně odpověděla skokovým oslabením až o 4 % k cílované úrovni, tedy na více než čtyřleté dno.
Guvernér ČNB Miroslav Singer ke kroku uvedl, že centrální banka je na devizovém trhu schopna proti koruně intervenovat neomezeně, tedy tak dlouho „jak bude třeba k dosažení požadované hodnoty kurzu měny, a tím i k hladkému plnění 2% inflačního cíle“. Nevyloučil ani případnou změnu cílového kurzu, kterou si však vyžádá pouze „podstatnější změna situace“. K odložení intervenčního nástroje dojde v okamžiku, kdy bankovní rada usoudí, že ekonomika má před seou dramatické inflační tlaky.
Cílování inflace jako "best practice"
Hampl je podle svých slov velmi překvapen, že devizové intervence ČNB vyvolaly debatu o dvouprocentím inflačním cíli centrální banky. Naopak negativní reakce veřejnosti jej nepřekvapila. "Šokuje mě, že někdo kolem toho diskutuje a zpochybňuje celosvětovou "best practice"," uvedl Hampl k inflačnímu cíli. Cílování inflace je podle něj postavené na měřeních, z kterých při započítání různých zkreslení vychází, že dvouprocentní inflace je fakticky zhruba nulová inflace. Rovněž upozornil, že dosud nikdo inflační cílování nezpochybňoval, a to centrální banka cíl snížila v roce 2010 ze tří na dvě procenta.
Inflační cíl a zahájení devizových intervencí kritizoval kromě současného prezidenta Miloše Zemana také jeho předchůdce Václav Klaus. Především se kriticky vyjádřil k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, který si stanovila ČNB a kvůli jehož naplnění mimo jiné intervence zahájila. "Je třeba říci, že to byl jejich cíl, nikoli náš. Ve svém každodenním rozhodování v roli výrobců, spotřebitelů, investorů, vývozců a dovozců my žádný inflační cíl nemáme. Jestli nějaký člověk něco jako podvědomý inflační cíl má, pak je to inflace nulová. Inflace je vždycky zlo," uvedl Klaus.
Definice měnové politiky říká, že centrální banka je instituce, která má nastavit inflaci v dané měnové zóně, upozornil Hampl. Skokové oslabení koruny o zhruba čtyři procenta vyvolané intervencemi je podle Hampla přitom mnohem menší, než oslabení, které nastalo po pádu Lehman Brothers na podzim 2008. "Do prvního pololetí oslabila koruna o více než 20 procent a dostala se téměř na 29 korun za euro. Nepamatuju si, že by byl o tom napsán jediný text," prohlásil.
Zároveň ale uvedl, že reakci široké veřejnosti rozumí. "Ukazuje to na jednu věc. Že síla koruny a její nastavení je srdeční symbolická záležitost." Krok ČNB ale podle Hampla není jen obyčejná intervence, nýbrž další z nástrojů měnové politiky."Měnové podmínky mají dvě nohy, kurzovou a sazbovou, a když se sazbami již nejde hýbat, tak je na řadě kurz," dodal.
Schovaná inflace
Intervence centrální banky vůči vlastní měně spadá, spolu se snižováním úrokových sazeb k nule, nákupy vládních cenných papírů a poskytováním nové likvidity bankám, do výčtu bezprecedentní měnové politiky, kterou světové měnové autority provádějí od roku 2008. V den před spuštěním devizových intervencí ČNB byl uveřejněn článek Mojmíra Hampla, v němž uvádí nízkou poptávku jako důvod toho, proč se ani tvorba peněz v dříve nevídaných objemech neprojevuje v růstu cenové hladiny. „Spotřebitelé šetří, podniky neinvestují, vlády omezují zadlužování. Nové peníze zůstávají uvnitř měnového sektoru – bilance centrálních bank rostou, pro bilance podniků či domácností to ale neplatí. Až se to změní, budou muset centrální banky všechny tyto peníze zase „odsát“ zpět,“ píše viceguvernér ČNB.
Podle Hampla není ale pravdou, že by inflace nebyla. Nebýt expanzivních politik centrálních bank, hrozila by hluboká deflace, jaká nastala v období velké deprese 30. let, kdy centrální banky naopak reagovaly měnovou restrikcí a následoval dramatický pokles cen aktiv, nemovitostí, potažmo spotřebitelských cen a ceny práce, tedy mezd.
ČNB dnes v souvislosti s některými ohlasy na její devizové intervence, které oslabily korunu a zdražily dovážené zboží, uvedla, že pokles cen není pro domácnosti jen dobrý. Pokud trvá delší dobu, mohou lidé přijít o své příjmy a následně i úspory. Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace.
"Domácnosti nejsou jen spotřebiteli a střadateli, ale také zaměstnanci, výrobci, dlužníky a majiteli nemovitostí. V prvním kroku klesající ceny skutečně znamenají, že si lidé mohou koupit za své příjmy a úspory víc. Nicméně při takzvané deflační spirále se ekonomika dostává do útlumu a firmy musejí prouštět či snižovat mzdy," uvedl dnes ředitel odboru měnové politiky ČNB Petr Král. Lidé i firmy totiž podle něj mohou začít s většími nákupy otálet v očekávání, že ceny klesnou ještě více.
Intervence vedou k nárůstu devizových rezerv, což je podle ČNB investice, nikoliv vyhazování peněz. Pravděpodobnost vzniku dlouhodobé deflace prý sice nebyla stoprocentní, ale dostatečně velká a alarmující na to, aby centrální banka zasáhla. "Nebylo možné čekat na okamžik, až se všechny důsledky naplno projeví a všichni agenti v ekonomice jim budou "rozumět". Pak už by bylo pozdě," řekl Král.
Další ze členů bankovní rady ČNB, Kamil Janáček dnes na konferenci v Paříži podotkl, že takto obtížné rozhodnutí jako intervence proti koruně nikdy nebývá přijato jednomyslně. Spuštění prodejů koruny na devizovém trhu odůvodnil tím, že existovalo jasné riziko deflace v domácí ekonomice během první poloviny příštího roku. Efekt intervencí se podle Janáčka projeví v inflaci za leden či únor 2014, přičemž očekává návrat míry inflace ve druhém čtvrtletí příštího roku nad 1% úroveň.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, ČNB, čtk)