Americký prezident Barack Obama za pět let působení v úřadu ohlásil několik velkých iniciativ, které měly povzbudit investice do infrastruktury. Zarytý odpor republikánů v Kongresu, kteří tlačí na ořezávání státních výdajů a snižování veřejného dluhu, tyto snahy účinně otupil. Federální vláda a samosprávy v jednotlivých státech vydávají na investice nejméně od konce druhé světové války.
Podle údajů sestavených deníkem Financial Times hrubé kapitálové investice veřejného sektoru ve Spojených státech klesly na pouhých 3,6 % HDP. Poválečný průměr přitom činí 5 %. Za největšího viníka je považován tristní stav amerických veřejných financí a neschopnost politiků ve Washingtonu shodnout se na tom, kde by se mělo nejvíc šetřit.
Pokles investic do sektorů a služeb obhospodařovaných státem je výsledkem dlouholeté války mezi nekompromisními republikány, kteří kontrolují Sněmovnu reprezentantů, a stejně neústupnými demokraty, jimž patří Bílý dům a Senát. Zatím poslední dějství se odehrálo před několika týdny při jednání o dluhovém stropu a rozpočtu na příští rok, kdy ani jedna ze stran nebyla ochotná smířit se s většími ústupky. Řešení bylo nakonec odsunuto o několik měsíců, avšak je pravděpodobné, že největší obětí budou opět investice, jelikož v penzích a sociální podpoře bez radikálních reforem příliš prostoru pro úspory není. Podle řady ekonomů u investičních položek jde o šetření na nesprávném místě, jelikož se tím podkopávají základy pro budoucí růst.
Obamova administrativa hodlá trend radikálně zvrátit už v příštím roce. „Kapitola federálních investic má v rozpočtu na rok 2012 přiděleno 475 mld. USD. Pokud se podíváte na náš návrh pro příští rok, najdete tam 625 mld. USD. Navrhujeme velmi velký nárůst, a to proto, že země nedostatečně investuje do infrastruktury, neinvestuje do výzkumu a vývoje,“ tvrdí Jason Furman, předseda rady Obamových ekonomických poradců. Jelikož se úsporně naladěným republikánům takový nárůst bude sotva líbit, dá se v lednu očekávat tuhá bitva o každý proinvestovaný dolar.
Infrastrukturní kapitoly rozpočtu jsou na tom bídně od recese z let 2008-2009, avšak klesající trend lze pozorovat už od konce 60. let minulého století. Výdaje na stavbu dálnic setrvale klesají 13 let v řadě, jelikož hlavní zdroj jejich financování – palivové daně – není navázán na inflaci, a navíc kvůli vyšší účinnosti stále klesá spotřeba benzínu.
Obama si dal za úkol zvrátit trend hned od začátku své první předvolební kampaně. „Odpověď na naše fiskální problémy nemůže být šetření na investicích do vzdělání, energetiky, inovací a infrastruktury – investice jsou klíčem k dlouhodobému růstu,“ prohlásil budoucí prezident v projevu na Kettering University v červnu 2008.
Zkraje Obamova prvního funkčního období veřejné investice doznaly nárůstu a díky pokrizové fiskální stimulaci se přechodně držely na nejvyšší úrovni od začátku 90. let minulého století. Následující škrty si však vybraly tvrdou daň a dočasný nárůst přešel v prudký pokles pod původní úroveň. Nejvíc postižená je infrastruktura, obzvlášť výstavba škol a dálnic, o něž se starají státy a obce.
Výdaje na výzkum a vývoj zatím klesají jen mírně, ale pokud se bude dál plošně škrtat, čekají hubené roky i je. Řadu průlomových objevů ve vědě přitom umožnily státem dotované instituce.
(Zdroje: FT, WSJ)