ČNB říká, že bude kurz udržovat „poblíž 27 CZK/EUR nebo i mírně slabší“, člen bankovní rady Lubomír Lízal nicméně v dnešním online rozhovoru na Patria.cz na požádání vykreslil hypotetické ale reálné důvody pro případné zvýšení tohoto cíle. Koruna po jeho slovech oslabila k euru na úrovně nevídané od konce března 2009 a dostala se až na 27,372 CZK/EUR. Rozhovor ale přinesl i mnohé další zajímavé informace.
Lizal také dnes v online rozhovoru na Patria.cz uvedl, že nelze čekat stejně četné změny v nastavení měnové politiky jako v případě použití úrokových sazeb, které ČNB dostala na technickou nulu již před rokem. „ Jelikož kurz je poněkud kvalitativně jiný nástroj, změny v ekonomice budou muset být výraznější, abychom zvažovali změnu jeho nastavení,“ vysvětlil člen bankovní rady.
V reakci na konkrétní dotaz Lubomír Lízal popsal hypotetický scénář, který by podle něho byl důvodem ke zvýšení intervenčního cíle ČNB na 28 CZK/EUR takto: „V Evropě se zpomaluje hospodářský růst, stále nejsou dořešeny problémy tamního bankovního sektoru, jih Evropy se stále potácí v problémech. ECB snižuje opět sazby, přesto dochází k trvalému poklesu cen v eurozóně. Přes importní ceny se výrazně prohlubují deflační tlaky.“ Zároveň dodal, že si tento vývoj dokáže představit a nepovažuje ho za „nijak dramatický či nerealistický“.
Svým dnešním vyjádřením se Lízal názorově zařadil po bok guvernéra ČNB Miroslava Singera, který v neděli v České televizi rovněž připustil, že by centrální banka mohla během následujícího roku a půl mohla znovu intervenovat a oslabit korunu. Úprava intervenčního cíle by však podle guvernéra vyžadovala „ strašně dramatickou změnu“ ekonomických podmínek.
Deflace vylučuje prosperitu
Viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík den po zahájení intervencí ČNB označil za jejich hlavní přínos udržení a tvorbu nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly v případě deflace mnohem větší. „Deflace vylučuje prosperitu země stejně jako vysoká inflace či hyperinflace,“ podtrhnul dnes v online rozhovoru nebezpečí poklesu cenové hladiny Lubomír Lízal.
Kritici intervencí ale hovoří o upřednostňování exportérů na úkor ostatních firem a spotřebitelů. „Náš primární argument je měnový, tedy udržení cenové stability a odvrácení rizika deflace. Zvolený nástroj má vedlejší pozitivní efekty, tedy ono zvýšení konkurenceschopnosti českého exportu. Že z toho některá média dělají primární důvod, nás mrzí a snažíme se to vysvětlit. Na druhou stranu, tento druhotný pozitivní efekt je vítaným povzbuzením pro ekonomiku,“ dodal dnes k celé věci Lubomír Lízal.
Odmítl, že by cíl udržení cenové stability mohl být dosažen lépe například skrze kvantitativní uvolňování měnové politiky nákupem českých státních dluhopisů ve stylu amerického Fedu, nebo dodáním likvidity bankovnímu sektoru ve stylu ECB. „Český bankovní sektor je plný likvidity, tedy operace, dodávající likviditu nemohou v našem případě fungovat,“ uvedl Lízal.
Česká ekonomika se podle názoru člena bankovní rady nachází v situaci takzvané pasti likvidity, která může nastat při nízkých úrokových sazbách a při očekávání klesajících cen. „Pak se totiž vyplatí jen nečinně „sedět na penězích“, protože se reálně zhodnocují samy od sebe. Peníze se tak začínají v ekonomice stále pomaleji obracet, a i když jich je hodně, tak HDP i cenová hladina mohou klesat,“ upozornil člen bankovní rady ČNB.
Podle Lubomíra Lízala je nyní potřeba „dát české ekonomice impuls, aby peníze začaly ve zvýšené míře obíhat“, tedy uvolnit měnové podmínky. „Oslabení koruny se poměrně rychle probublá ekonomikou, zajistí jistotu zaměstnání tisícům lidí a ochrání ty nejhůře sociálně postavené,“ dodal dnes Lízal k důsledkům posledního měnového rozhodnutí ČNB.
Rozhodně také nelze brát intervence ČNB jako útok na drobné střadatele. „Koruna neztratila vnitřní hodnotu. Nikdo, kdo spoří v korunách, o nic nepřišel. Stokoruna, kterou lidé měli v peněžence před oslabením koruny, má pořád hodnotu sto korun,“ uvedl dnes Lubomír Lízal s tím, že většina obyvatelstva má příjmy i výdaje v korunách, takže oslabení koruny vůči euru o 5 procent automaticky neznamená zchudnutí populace.
Po masivním nástupu intervencí a splnění cíle přišel útlum
Centrální banka zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu před necelými dvěma týdny - ve čtvrtek 7. listopadu. Od té doby podle Lubomíra Lízala z ČNB zaznívá, že „kurz bude poblíž 27 CZK/EUR, nebo i mírně slabší.“ Slova navíc ČNB hned od oznámení svého záměru doprovodila i rasantními činy. Kurz koruny (se) tak drží již druhým týdnem na úrovních, kde jej chtěla centrální banka mít.
„V prvních dvou dnech bylo naše obchodování na trhu masivnější, než většina účastníků trhu asi očekávala,“ uvedl dnes Lubomír Lízal v online rozhovoru ke spekulacím, že ČNB v den oznámení intervencí za koruny nakoupila až 5 miliard eur.
Následně nepřímo potvrdil, že objem intervencí od té doby ochabl. „V souladu se zkušenostmi jiných centrálních bank, které provádějí či prováděly podobné operace, četnost a objem obchodů v čase klesaly,“ uvedl Lubomír Lízal s tím, že konkrétní čísla budou centrální bankou zveřejněna „ve standardní čas“.
A jak celý proces intervenčních obchodů ČNB na devizovém trhu funguje? „Intervence na devizovém trhu je běžný obchod. Za nově vydané koruny ČNB při intervencích nakoupila eura. Za nulových úrokových sazeb centrální banka při intervencích vytváří české koruny bez jakýchkoli nákladů. Tyto nově vydávané koruny jsou vyměněny za eura a tato eura ČNB investuje do kvalitních cenných papírů, především vládních dluhopisů zemí jako jsou Spojené státy, Německo, Švédsko, Kanada a Austrálie. Za koruny, které jsme při intervencích vydali, se tedy zvýšily devizové rezervy a do devizových zásob ČNB získáme kvalitní zahraniční cenné papíry,“ vysvětlil dnes na Patria.cz Lubomír Lízal, člen bankovní rady ČNB.
Kompletní online rozhovor členem bankovní rady Lubomírem Lízalem na Patria.cz čtete zde