Ruská státní jaderná korporace Rosatom si před Vánoci zajistila bohatou nadílku: zakázku na stavbu jaderného reaktoru, který bude z třetiny vlastnit a provozovat. Sérii smluv o stavbě nové jaderné elektrárny Hanhikivi 1 u finského městečka Pyhajöki, majetkových podílech v ní a dalších podmínkách o víkendu v Helsinkách podepsali zástupci vedení Rosatomu a společnosti Fennovoima.
Fennovoima, která si stavbu Hanhikivi objednává, patří skupině 60 finských průmyslových, obchodních a energetických firem s názvem Voimaosakeyhtio SF. Ta uzavřela s Rusy dohodu o tom, že 34% balík ve Fennovoimě připadne Rosatomu. Hlavním akcionářem Fennovoimy byla donedávna německá energetika . V souladu s odklonem mateřské vlády od jádra Němci svůj 34% podíl v podniku v únoru prodali finským partnerům, kteří pro něj teď našli nového majitele. Rosatom se tak krom stavitele stane i investorem a provozovatelem elektrárny (s třetinovou účastí).
Stavba elektrárny, jejíž plánovaný výkon by měl činit 1200 MW, by měla začít v roce 2015. Finský parlament ji schválil v roce 2010. Do tlakovodního reaktoru modelu AES 2006 z řady VVER 1200 bude zaváženo palivo společnosti TVEL, která spadá pod Rosatom. Kontrakt na jeho dodávku byl také podepsán v Helsinkách. Model AES 2006 nabízí i česko-ruské konsorcium MIR 1200 v tendru na dostavbu JE Temelín.
Přímé rozhovory mezi Fennovoimou a ruskou stranou začaly v dubnu letošního roku. Dříve Finové jednali i se společnostmi Areva a Toshiba, avšak v dubnu 2013 oznámili, že se zaměří pouze na rozhovory s Rosatomem. Jejich rozhodnutí ovlivnilo několik faktorů. Kromě toho, že technologie VVER 1200 zadavateli zakázky vyhovuje z technického, ekonomického a bezpečnostního hlediska, sehrála důležitou roli i skutečnost, že Rosatom má ve Finsku dobré reference. Již 30 let zde bezchybně a spolehlivě pracují dva bloky jaderné elektrárny Loviisa s reaktory VVER 440. Představitelé Rosatomu také naznačili, že na finské stavbě se budou podílet i české firmy. Konkrétně má jít o dodávky zařízení a komponent, tedy produkce s vysokou přidanou hodnotou.
Celkové náklady reaktoru ruského designu zveřejněny nebyly. Odborníci je odhadují na 5-6 mld. USD, což by znamenalo, že příspěvek Rosatomu dosáhne zhruba 2 mld. USD. Není jasné, kolik ruská strana za vstup do Fennovoimy zaplatí, ale podle zdrojů deníku Kommersant se jí majetková účast vyplatí. Stavba jaderného bloku by měla být výhodná i pro finské firmy z řad provozovatelů elektrárny, jelikož budou proud odebírat za cenu odpovídající výrobním nákladům, což by mělo být 50 EUR za MWh. To jim od roku 2024, kdy má elektrárna začít dodávat proud, umožní ušetřit, jelikož jaderná energie je v porovnání s průměrnými cenami ve finském sektoru skandinávského energetického trhu Nord Pool levnější. Pro srovnání, britská vláda nedávno poskytla francouzské společnosti EDF cenovou garanci na elektřinu z plánovaných bloků v lokalitě Hinkley Point ve výši 92,5 GBP za MWh.
Ve slušnou návratnost investice doufá i Rosatom, a to prostřednictvím prodeje elektřiny na finském trhu. Rusové si prý udělali prognózu vývoje cen, porovnali je s náklady a došli k závěru, že spoluvlastnictví je perspektivní záležitostí. Pro ruskou korporaci, která zatím v zahraničí elektrárny nevlastní, se bude jednat o první vstup na energetický trh mimo Rusko. Své reaktory bude vlastnit i v chystaném projektu Akkuyu v Turecku, ale zde bude zpočátku elektřinu prodávat za fixní tarif.
Ceny na Nord Poolu, kterým projde 70 % elektřiny spotřebovávané ve Finsku, Norsku, Švédsku, Dánsku, Litvě a Estonsku, se rok od roku značně liší a závisí zpravidla na faktorech mimo lidskou kontrolu. Letos a loni například ruský vývoz energie do Finska výrazně klesl kvůli pádu cen, který byl zapříčiněn vysokou úrovní vody na tamních tocích a nadprodukcí hydroelektráren. Rusům pomůže, že na blok budou dodávat vlastní jaderné palivo. Dalším bonusem bude získání licence u místního regulátora, který je považován za jednoho z nejpřísnějších na světě. Poslední překážkou před realizací Hanhikivi 1 je získání souhlasu každého akcionáře Fennovoimy. Konečné investiční rozhodnutí by mělo padnout do února příštího roku.
Rosatom nabízí možnost spolufinancování svých reaktorů téměř ve všech zahraničních tendrech, kterých se účastní. V některých případech (Bělorusko, Bangladéš) jsou bloky financovány garantovanými úvěry ruské vlády, což však znamená, že po jejich dostavbě se octnou v zahraničních rukách. Po podpisu smluv rámujících projekt výstavby JE Hanhikivi 1 se počet jaderných bloků budovaných v zahraničí Rosatomem zvýší na 20. Celková hodnota jeho zahraničních kontraktů všech druhů převyšuje 74 mld. USD (kolem 1,5 bilionu Kč).
(Zdroje: Rusatom Overseas, Kommersant, UPI, Fennovoima, Atominfo.ru)