Německo není ekonomickou hvězdou kvůli reformám, ale díky východní Evropě

Na konci 90. let bylo Německo nazýváno „nemocným mužem Evropy“. Dnes je její hvězdou. Nezaměstnanost v této zemi klesla přibližně z 5 milionů v roce 2005 na asi 3 miliony v roce 2008. V roce 2011 se německé exporty dostaly na rekordní maxima, rovnají se téměř polovině HDP a tvoří asi 7,7 % světových exportů. Jak se Německu podařilo dostat se během méně než deseti let z pozice churavějícího do pozice superstar? Řada ekonomů v této souvislosti zmiňuje reformy trhu práce. Podle našeho názoru je ale hlavní příčinou nevídaná decentralizace vyjednávání o mzdách, která vedla k prudkému poklesu jednotkových nákladů práce a zvýšení konkurenceschopnosti.

Co bylo příčinou zmíněné decentralizace? Instituce, které jsou na německém trhu práce aktivní, nejsou zakotveny právně. Jsou autonomní, mají specifický způsob vedení a stojí na vzájemných dohodách mezi svazy zaměstnavatelů, odborů a poradních orgánů. Celý systém je tak flexibilnější a dovede reagovat na potřebu změn. Často zmiňované Hartzovy reformy nehrály podle našeho názoru významnější roli. Kdyby nebylo oné decentralizace a flexibility, Německo by svou konkurenceschopnost nezvýšilo. Uvedené závěry jsou významné i z hlediska současného vývoje na periferii eurozóny. Země jako Itálie a Francie mají výrazně centralizovanější systém a reformy se tedy budou muset mnohem více spoléhat na politický proces. Německé zkušenosti nejsou argumentem pro reformy podobné těm Hartzovým, ale pro snahy o decentralizaci institucí trhu práce.

Proč se ale přednosti německého systému začaly ukazovat až ve druhé polovině 90. let? Podle našeho názoru je to tím, že v té době rostl fiskální tlak daný opětovným sjednocením Německa a globální konkurencí. Německé firmy nebyly nadále schopny udržet vysoké mzdy i proto, že na ně tlačila možnost přesunutí produkce do východní Evropy. Ta posunula centrum vyjednávací síly od odborů ke svazům zaměstnavatelů. Odbory byly nuceny přijmout snížení mezd, protože kdyby tak neučinily, jejich vliv by nakonec klesl na minimum.

Uvedené je výtahem z „From sick man of Europe to economic superstar: Germany’s resurgence and the lessons for Europe“.

(Zdroj: VOX)