Aktualizováno Německý ústavní soud se obrátil na Evropský soudní dvůr s žádostí, aby prověřil, zda může Evropská centrální banka (ECB) teoreticky neomezeně nakupovat státní dluhopisy zemí eurozóny. V případu jde o sporné opatření, které ECB přijala v létě 2012 a je známé jako OMT. Neomezený nákup státních dluhopisů byl jedním z nástrojů, které měly stabilizovat eurozónu zasaženou dluhovou krizí.
Německý ústavní soud nyní žádá soudce v Lucemburku, aby prověřili, zda ECB tímto opatřením neporušila evropské právo. Německý soud hlasováním 6:2 potvrdil podezření, že nákup dluhopisů, teoreticky v neomezené míře, mohl porušit zákaz monetizace státního dluhu, tedy jeho financování novými penězi, které si k tomuto účelu centrální banka natiskne – obecně rozpor s primárním právem.
ECB v reakci na oznámení německého ústavního soudu oznámila, že krok soudců bere na vědomí. Banka také zdůraznila, že je přesvědčena, že sporný program nákupu dluhopisů spadá do jejích pravomocí.
Krok německého ústavního soudu měl okamžitý dopad na devizové trhy. Euro oslabilo proti dolaru na dnešní minimum 1,3552 USD/EUR z 1,3582 USD/EUR na počátku obchodování. Aktuálně ale eurodolar obchoduje kolem hladiny 1,3570 USD/EUR.
Německý ústavní soud se programem nákupu dluhopisů zabývá od loňského června a zároveň s ním posuzuje i to, zda je celý evropský fiskální pakt a záchranný mechanismus ESM v souladu s německou ústavou. Nyní soudci oznámili, že tyto otázky rozdělili. Zatímco jednání o nákupu dluhopisů předali do Lucemburku, o ESM a fiskálním paktu rozhodnou 18. března.
Program nákupu dluhopisů, který ECB uplatňuje, napadlo přes 35 tisíc stěžovatelů. Ti tvoří velmi různorodou skupinu - je mezi nimi třeba poslanec bavorské konzervativní Křesťanskosociální unie (CSU) Peter Gauweiler nebo zástupci postkomunistické strany Levice. Stěžovatelé tvrdí, že program ECB je v rozporu s německým i s evropským právem. Naopak německý ministr financí Wolfgang Schäuble vyjádřil přesvědčení, že ECB jedná v rámci svých pravomocí.
ECB může v rámci svého programu nakupovat na sekundárním trhu dluhopisy zadlužených zemí s kratší splatností. Podmínkou nákupu ovšem je, že každá taková země požádá o pomoc z evropských záchranných fondů a bude souhlasit s podmínkami pomoci.
Podle agentury DPA je nynější případ první, kdy němečtí ústavní soudci žádají Evropský soudní dvůr o prověření nějaké právní otázky.
Od letošního listopadu bude ECB přímo dohlížet na zhruba 130 největších bank v eurozóně. Zbývajících zhruba 6000 bank zůstane pod dohledem národních úřadů, ECB však bude moci do jejich záležitostí zasahovat, pokud to bude považovat za nutné.
"ECB bude mít exkluzivní právo udílet a odebírat licence úvěrovým institucím a posuzovat akvizice," píše se v dokumentu ECB, který nastiňuje způsob budoucí spolupráce mezi ECB a národními regulátory bankovního sektoru.
ECB letos uskuteční zátěžové testy 128 největších bank v eurozóně. Nejpozději v září pak rozhodne, které banky budou spadat pod její přímý dohled. Seznam vybraných bank pak bude každoročně upravovat.
(Zdroj: Reuters, čtk, DPA)