Rusko necítí potřebu použít na Krymu ozbrojené síly, i když taková krajní možnost existuje. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin v první besedě s novináři po vpádu ruských vojsk na Krym. Rusko si podle něj vyhrazuje právo využít všech prostředků k ochraně ruských obyvatel nejen na Krymu, ale i v ruskojazyčných regionech na východě Ukrajiny. Separatistické nálady prý ale Rusko vyvolávat nebude a o připojení Krymu nestojí.
Putin prohlásil, že na Krymském poloostrově neoperují ruští vojáci, ale "ozbrojené síly sebeobrany". Moskva podle něj zatím necítí potřebu povolat na Krym své vojenské jednotky, i když taková krajní možnost existuje. Případné použití ozbrojených sil na Krymu bude podle ruského vůdce "plně odpovídat normám mezinárodního práva". Rusko totiž má k dispozici oficiální žádost legitimního ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Případné rozhodnutí o použití vojenské síly bude podle ruského prezidenta v souladu s ruskými závazky i zájmy.
Moskva prý dosud jen posílila ochranu svých vojenských objektů na poloostrově vzhledem k opakujícím se hrozbám. "Stahovaly se tam teroristické bojůvky," řekl Putin. Dodal, že na stranu krymských proruských sil přešlo "bez jediného výstřelu" 22.000 ukrajinských vojáků a několik desítek protiraketových systémů S-300. Tyto informace, které se dnes objevily v krymských médiích, ukrajinská armáda popřela.
Pokud k nezákonnostem dojde i na východě Ukrajiny, použije také tam Rusko veškeré prostředky, které má k dispozici, varoval Putin. Obyvatelé Ukrajiny mají podle něj právo rozhodnout nejen o osudu své země, ale i svého regionu. Nové vedení v Kyjevě podle ruského prezidenta nemá mandát rozhodovat o budoucnosti země. "Jedni podvodníci na Ukrajině nahradili podvodníky jiné," poznamenal Putin.
Ruský prezident zvlášť zdůraznil, že jeho země nechce bojovat s ukrajinským lidem, případné rozhodnutí o nasazení ruské armády bude směřovat jen k jeho ochraně. O připojení Krymského poloostrova k Rusku Moskva podle Putina neusiluje. "Takovou variantu nezvažujeme," řekl.
Viktor Janukovyč je podle Putina stále legitimním prezidentem, i když byl odstraněn od moci. Částečnou legitimitu přiznal ruský vládce i ukrajinskému parlamentu.
Ukrajina oficiálně požádala ruskou justici o vydání svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který se podle ruských médií zdržuje v ruském Rostově na Donu. Novinářům v Kyjevě to dnes oznámil šéf ukrajinské kontrarozvědky SBU Valentyn Nalyvajčenko. O aktuálním stavu Janukovyčova zdraví Nalyvajčenko nemá žádné informace. Šéf kontrarozvědky odmítl komentovat spekulace ruských médií, že bývalý prezident v noci na dnešek podlehl infarktu. Pověsti o Janukovyčově smrti dnes na tiskové konferenci popřel sám ruský prezident Vladimir Putin. Janukovyč je podle něj živ a zdráv, politickou budoucnost ale podle šéfa Kremlu před sebou už žádnou nemá.
Putin se ohradil proti kritice, kterou jeho postup na ukrajinském Krymu vyvolal. Západ si podle ruského prezidenta počíná jako "slon v porcelánu". Veškeré hrozby adresované Moskvě jsou podle něj škodlivé a kontraproduktivní. Šéf Kremlu v této souvislosti komentoval chystaný summit skupiny G8, který má hostit jihoruské Soči a který chce Západ bojkotovat. Jestliže "západní státníci přijet nechtějí, nemusejí", řekl Putin.
Putin odmítl hlasy z ruského parlamentu volající po odvolání ruského velvyslance z Washingtonu. Takové opatření je podle šéfa Kremlu "tou poslední možností", k níž by se jen nerad uchýlil.
Na Ukrajině došlo k protiústavnímu převratu a ozbrojenému uchopení moci, komentoval Putin vývoj v zemi západního souseda od loňského prosince. Prezident Janukovyč se podle něj v únoru po jednání s opozicí fakticky vzdal moci a ztratil šance na znovuzvolení.
Opozice za těchto okolnosti podle Putina neměla důvod k ozbrojenému převzetí moci. "Popření ústavních postupů je v postsovětském prostoru kardinální chybou," zdůraznil šéf Kremlu.
O místě pobytu svrženého ukrajinského prezidenta nejsou žádné informace. Některá ruská média dnes přinesla informaci, že Janukovyč v noci na dnešek v Rusku podlehl srdečnímu záchvatu. Poslanci ruské Státní dumy zprávu popřeli s tím, že jde o projev "informační války Západu".
Sám Putin dnes zprávy o Janukovyčově úmrtí popřel. Novinářům řekl, že se s Janukovyčem před dvěma dny setkal a byl "zdráv a při smyslech". Jednou prý svržený ukrajinský prezident sám půjde na pohřeb svých pomlouvačů.
Gazprom ruší slevu na dodávky plynu pro Ukrajinu
Ruský plynárenský gigant Gazprom od dubna zruší slevu, kterou v rámci loňské dohody poskytuje na dodávky zemního plynu pro Ukrajinu. Oznámil to dnes šéf podniku Alexej Miller. Gazprom rovněž uvedl, že ukrajinská krize nenarušila dodávky ruského zemního plynu přes Ukrajinu do Evropy.
Ukrajina podle Millera v pondělí Gazpromu oznámila, že není schopna zaplatit za únorové dodávky. Celkově prý dluží za ruský plyn přes 1,5 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard Kč). Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že pokud Ukrajina nezaplatí za únorové dodávky, vyšplhá se dluh na téměř dvě miliardy dolarů.
Gazprom by podle Millera mohl Ukrajině nabídnout úvěr v objemu dvou až tří miliard dolarů, aby mohla dluh splatit. Ruské ministerstvo energetiky již minulý týden uvedlo, že vzhledem k nesplacenému ukrajinskému dluhu za dodávky plynu není důvod pokračovat i ve druhém čtvrtletí v poskytování dohodnuté slevy za jeho odběr.
Ruský Gazprom od letošního ledna snížil cenu plynu pro Ukrajinu pro první letošní kvartál na 268,5 dolaru za tisíc krychlových metrů. Dřívější cena, dohodnutá v roce 2009, činila 400 dolarů. Podmínkou snížení ceny byla úhrada dřívějšího dluhu.
Na snížení ceny plynu pro Ukrajinu se na konci loňského roku dohodl ruský prezident Vladimir Putin se svým nyní již sesazeným ukrajinským protějškem Viktorem Janukovyčem. Tato dohoda následovala poté, co ukrajinská vláda odstoupila od podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Tento krok ukrajinského vedení ovšem vyvolal na Ukrajině bouřlivé demonstrace, které nakonec vyústily v sesazení prezidenta Janukovyče.
Rusko-ukrajinské vztahy týkající se dodávek plynu jsou důležité pro Evropu, která dovozem ruského plynu pokrývá zhruba čtvrtinu své poptávky po této strategické surovině. Střety mezi Kyjevem a Moskvou způsobily vážné narušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy v letech 2006 a 2009.
Energetická skupina RWE, která je v ČR lídrem na trhu s plynem, nicméně v pondělí uvedla, že by ji krize na Ukrajině neměla ohrozit. Podzemní zásobníky RWE jsou totiž stále naplněny ze 38 procent a tyto zásoby včetně denních dodávek zemního plynu bez problémů pokryjí spotřebu až do konce topné sezóny.
Další zprávy ohledně ukrajinské krize naleznete v prokliku obrázku:
(Zdroj: čtk, Reuters)