Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Je eurozóna vůbec ještě měnovou unií?

Je eurozóna vůbec ještě měnovou unií?

18.3.2014 18:29
Autor: Redakce, Patria.cz

Evropská centrální banka není schopna dosáhnout svého vlastního cíle týkajícího se cenové stability. Problém spočívá v tom, že Rada guvernérů zřejmě nemůže dosáhnout konsenzu ohledně efektivních kroků, a to hlavně z důvodu jejího rozdělení podle národní příslušnosti. Takový stav může být velmi nebezpečný. Cíl ECB není tak jasný jako u jiných centrálních bank - v delším období by měla zajistit inflaci, která bude „pod, ale blízko 2 %“. V únoru letošního roku ale celková inflace dosahovala pouze 0,8 %, což je od 2 % velmi vzdáleno. Takto nízká inflace je odrazem slabé poptávky. Ta stagnuje i v zemích jako Německo, což ztěžuje situaci na periferii i v celé eurozóně.

Existuje také riziko, že eurozóna spadne do deflace. Draghi ji popsal jako situaci, kdy ceny klesají v řadě zemí a u širokého spektra zboží. Podle této definice deflace neexistuje, protože negativní inflace nyní panuje jen ve třech zemích a ceny klesají pouze u pětiny položek spotřebního koše. Inflační očekávání dnes sice naznačují, že v delším období ceny porostou o 2 % ročně. Podobně ale tato očekávání hovořila před vlnou deflace v Japonsku. Eurozónu tak od deflace dělí jen jeden negativní šok.

Tato situace velmi nízké inflace je velmi nákladná. Pokud je inflace v zemích jádra pozitivní, na periferii musí být blízko nuly či negativní. Angel Ubide z Peterson Institute for International Economics odhaduje, že v přebytkových zemích dnes inflace dosahuje 1,5 %, v deficitních zemích 0,6 %. Klesající ceny sice zlepší konkurenceschopnost, zároveň ale zvyšují reálnou dluhovou zátěž soukromého i veřejného sektoru. To může vyvolat další vlnu finanční krize.

Nejenže ECB umožnila pád do dlouhého útlumu, není ani schopna dosáhnout svého inflačního cíle a nechává stagnovat peněžní a úvěrovou nabídku. Bundesbanka tyto proměnné sledovala, protože v delším období tlačily nahoru aktivitu, mzdy a ceny. ECB je ale ignoruje a neplní svůj mandát. Co by dnes mohla udělat? Musí zvednout poptávku i inflaci, a to zejména v zemích s přebytky. Měla by tak ohlásit symetrický inflační cíl ve výši 2 % a tím dát najevo, že nízká inflace představuje stejně vážný problém jako rychle rostoucí ceny. Měla by také začít s kvantitativním uvolňováním a nakupovat dluhopisy vlád zemí eurozóny v proporci k jejich podílu v ECB. A měla by také učinit kroky k podpoře úvěrové nabídky menším společnostem.

Není pravděpodobné, že v přebytkových zemích by tyto kroky výrazným způsobem zvedly poptávku. Přínosy by byly patrné zejména na periferii. To by obratem posílilo dojem, že nezodpovědným zemím se opět dostává nemístné podpory. V ECB by zřejmě došlo k hlubokému rozkolu, a to by mohlo podkopat její politickou legitimitu. Panuje tak riziko, že ECB bude předstírat, že nízká inflace není problém, protože ve skutečnosti neví, co s ní udělat. Někteří z jejích guvernérů se přitom domnívají, že úkolem ECB není stabilizovat eurozónu, ale německou ekonomiku. Pak už se ovšem nebavíme o měnové unii.

Autorem je Martin Wolf.

(Zdroj: FT)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data