Je možné, že by kroky čínské centrální banky PBOC vedly k neustálému posilování eura? Podle měnových stratégů je to velmi pravděpodobné. Čínská vláda se dlouhodobě snaží o snížení závislosti na dolaru jako světové rezervní měně. Činit potřebné kroky ale může pouze ve chvíli, kdy dochází ke zvyšování rezerv, které umožňuje zvýšit diverzifikaci. V roce 2013 se devizové rezervy Číny zvýšily asi o 0,5 bilionu dolarů a dostaly se na 3,8 bilionu dolarů. Tento růst je mnohem vyšší než v roce 2012 a většina z něj byla generována ke konci roku. Pravděpodobně to odráželo příliv horkých peněz, který byl tažen spekulacemi na posílení renminbi.
Minulý měsíc čínská vláda varovala spekulanty a vyslala jasný signál, že sázky na neustálé posilování renminbi nejsou bez rizika. Prudké oslabení kurzu této měny pak pravděpodobně odráželo nákupy dolarů ze strany PBOC. Můžeme se ovšem ptát, zda PBOC tyto dolary směnila za eura a zda by to mohlo vysvětlit jeho posilování. Stratég Valentin Marinov tvrdí, že růst čínských rezerv v posledních letech vykazuje korelaci s tím, jak euro posiluje k dolaru. K tomu se zdá, že tento růst neodpovídá tomu, jak se mění čínské investice do amerických vládních dluhopisů.
Podíl eura na devizových rezervách centrálních bank rozvíjejících se zemí od roku 2009 prudce klesl. Jeho podíl na rezervách centrálních bank vyspělých ekonomik se drží na stabilní úrovni. Důvodem je pravděpodobně švýcarská snaha o prevenci posilování franku. Nyní jsme ale v situaci, kdy už se nevedou spekulace o tom, zda euro přežije. Centrální banky se mohou opět snažit o zvýšení jeho nákupů. V jejich čele pak může stát právě PBOC, která je prý v této strategii nejagresivnější. Někteří analytici hovoří o tom, že zatímco kroky PBOC nejsou veřejné, euro je vždy první na ráně co se týče její snahy o diverzifikaci. Čína nezveřejňuje složení svých devizových rezerv, takže tyto spekulace ověřit nelze. Pokud se ale zakládají na pravdě, pak je posilování eura taženo skutečně významnou silou.
(Zdroj: FTAlphaville)