Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
D. Marek: Vládní deficit a dluh v roce 2013 - Dlouhodobě udržitelné veřejné finance na dohled

D. Marek: Vládní deficit a dluh v roce 2013 - Dlouhodobě udržitelné veřejné finance na dohled

1.4.2014 11:37
Autor: David Marek

Z dnešní nabídky ekonomických dat si nejsilněji o slovo říká výsledek českých veřejných financí. Podle notifikace ČSÚ loni schodek v hospodaření vládního sektoru (centrální vláda, municipality a zdravotní pojišťovny) klesl na 55,9 mld. z předloňských 161,7 mld. (pro srovnání je potřeba vzít do úvahy, že v roce 2012 výsledek zatížily 59 mld. církevní restituce a 12 mld. vracení dotací EU). V poměru k HDP deficit klesl ze 4,2 na 1,4 procenta. Primární rozpočtový deficit (nezahrnuje úroky z vládního dluhu) loni klesl na pouhé 2,0 mld. , tj. 0,1 procenta HDP. Lepšího výsledku české veřejné finance dosáhly naposledy před finanční krizí v roce 2007. Dluh vládního sektoru v poměru k HDP klesl na 46,0 procent HDP z předloňských 46,2 procenta HDP.

Detailní analýza dat ukazuje, že ve skutečnosti je výsledek ještě lepší, než se podle základních dat na první pohled zdá. Deficit se totiž snížil navzdory poklesu HDP. Cyklicky očištěné celkové saldo vládního sektoru loni činilo pouhých 0,8 procenta HDP, primární saldo po zohlednění vývoje ekonomiky dokonce skončilo v přebytku 0,6 procenta HDP. To se České republice nepodařilo nikdy od doby, kdy začínají časové řady potřebné k výpočtu tohoto ukazatele.

Pro hodnocení stavu veřejných financí je zásadní relace deficitu, dluhu, růstu ekonomiky a úrokových sazeb, z níž lze odvodit, zda je vývoj veřejných financí dlouhodobě udržitelný, tedy zda poměr dluhu k HDP směřuje ke stabilní a přiměřeně nízké hodnotě. Patrně největším překvapením loňských dat je zjištění, že Česká republika se dotkla bodu, který splňuje výše uvedenou definici (a to opravdu není aprílový žert). Jinými slovy, pokud by i nadále vláda hospodařilo jako v loňském roce, její dluh v poměru k HDP by dále nerostl a stabilizoval by se na úrovni 46 procent HDP.

Nicméně nic není zadarmo. Cenou za stabilizaci veřejných financí bylo prohloubení a prodloužení recese. Vláda čtyři roky v řadě nastavila fiskální politiku jako restriktivní. Loni negativní fiskální impuls dosáhl 1,3 procenta HDP, stejně jako loni. Problém je navíc ve skladbě rozpočtových opatření. Značná část fiskální konsolidace se totiž odehrála formou snížení veřejných investic. Ty loni dosáhly pouhých 108,1 mld. , zatímco například ještě v roce 2009 činily 191,8 mld. . Nižší objem veřejných investic vláda realizovala naposledy v roce 2002. V malé otevřené ekonomice jsou sice fiskální multiplikátory relativně nízké, u investic však větší než u běžných transferů či daní, lze však odhadnout, že fiskální restrikce loni ubrala z HDP zhruba 0,4 procenta. Při neutrální fiskální politice mohla loni česká ekonomika klesnout pouze o 0,5 procenta, místo oznámených 0,9 procenta.

Otevřenou otázkou zůstává vývoj veřejných financí v dalších letech. Česká republika sice přistoupila k fiskálnímu kompaktu, ovšem bez akceptování nejdůležitějších pasáží týkajících se fiskální disciplíny. Zároveň stále nebyla přijata žádná forma vlastní dluhové brzdy či fiskálního pravidla. Proto je hodnocení veřejných financí pozitivní, díky vývoji v posledních letech, ale opatrné, vzhledem k možnosti opětovného zhoršení v dalších letech. Přitom v kombinaci výrazného snížení deficitu v loňském roce a přijetí legislativy zaručující disciplínu v dalších letech by bylo zlepšení ratingu České republiky na dosah.


Váš názor
  • Blábol
    2.4.2014 13:32

    Dnes je to od pana Marka jeden veliký blábol. Šílené schodky kolem 100 miliard ročně opravdu nemají co do činění s restriktivní politikou. Až vláda sestaví rozumný rozpočet s PŘEBYTKEM 100 miliard, pak se můžeme bavit o restrikcích. Udržitelné veřejné finance v Evropě moc zemí nemá, napadá mě Švýcarsko, Norsko, Estonsko. Velká část zemí EU směřuje pomalu ale jistě k bankrotu.
    rac
    • Re: Blábol
      2.4.2014 13:51

      Rozumný rozpočet s přebytkem 100 miliard tím, že skrouhnu o těch 100 mld. přebytečné instituce není žádná restrikce, protože by to skoro nikdo nepocítil. Žrát méně než musím není ještě žádná restrikce. Já bych o ní mluvil v případě 500 miliard. To by pak šlo.
      Jesse
    • Re: Blábol
      2.4.2014 13:42

      Viz. Tomáš Wroblowský
      Velkamedvědice
    • Re: Blábol
      2.4.2014 13:40

      Kdyby jste měl alespon základní znalosti teorie veřejných financí, věděl byste, že pan Marek má pravdu. Sice je zde podmínka, se kterou se tak nějak vždy implicitně počítalo, ale nemusí být pravdivá, totiž že je možná neustálý růst HDP. Pokud roste HDP může absolutní dluh růst stále, pokud relativní zadlužení, tedy poměr dluhu k HDP bude stabilní.
      ..
  •  
    1.4.2014 12:40

    Je mi líto opravovat takovou kapacitu jako je p. Marek, ale schodek 100 mld kč není restriktivní fiskální politika a dluh ve výši 46% HDP nejsou udržitelné finance. A souhlasit že udržitelné finance jsou na dohled je možné, musíme si však vzít sakra dobrý dalekohled. Ono totiž, řečeno mluvou lidu hospodského "Příliš mnoho lidí, hovno dělá." Uvidíme jak se s tím popere p. Babiš a jeho zkušenosti z řízení firem.
    Aleš Müller
    •  
      2.4.2014 9:58

      Expanzivnost či restriktivnost fiskální politiky se hodnotí trochu jinak než jen podle zažitého deficit/přebytek, takže pan Marek v tomhle pravdu má. A pokud by nebyl stabilní dluh ve výši 46% HDP udržitelný, pak netuším, u které země byste veřejné finance za dlouhodobě udržitelné považoval. Tím, aby bylo jasno, nežíkám, že naše fiskální situace nemůže být lepší, ale zaplať pánbůh za to jaké jsou...
      Tomáš Wroblowský
  • Neuvěřitelné.
    1.4.2014 12:17

    blábol blábolů, ale něco se napst musí.
    Medium2
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data