Ekonomické tenze mezi západem a Ruskem, které spustila krize na Krymu, nabírají na intenzitě. Pokud se situace ještě více zhorší, měl by mít navrch západ. Zaprvé, Ruskem vysněná energetická dominance nad západem je mnohem menší než západní energetická dominance nad Ruskem. Pokud by Rusko způsobilo eskalaci konfliktu na Ukrajině, západní vlády by mu měly dát jasně najevo následující: Kdyby EU přestala odebírat energie z Ruska, Rusko by se pravděpodobně propadlo do recese stejně jako v roce 2009. Ruské exporty energií tvoří pouze 30 % spotřeby ropy a plynu Evropské unie. Pro Rusko ale tyto exporty znamenají asi 63 % jeho celkových vývozů. Jejich eliminace by představovala propad ruské ekonomiky přibližně o 11 %, což znamená, že tato ekonomika by byla během pár dnů v podstatě zničená.
Ruské exporty ropy a plynu představovaly v roce 2012 asi trojnásobek ruského přebytku běžného účtu a uvedený propad exportů by tak měl obrovský negativní dopad na ruské finance. Daně z ruských energetických exportů pak tvoří asi 50 % federálního rozpočtu. Země má sice 500 miliard dolarů rezerv, ale i tak by se rubl dostal pod velký tlak. Rusko by navíc nemělo takové prostředky na boj s krizí, jako tomu bylo během finanční krize. Ruské firmy by se ocitly pod velkým tlakem. Energetické firmy představují 57 % kapitalizace akciového trhu, trpěli by ti nejbohatší hráči ruské ekonomiky. To by podkopalo klíčový zdroj podpory ruské vlády.
EU by obchodní válku s Ruskem jasně vyhrála. Je jeho největším obchodním partnerem. Pro EU je Rusko třetím největším partnerem. Exporty do Ruska představují 7,3 % celkových vývozů, importy 12 % celkových dovozů. Na USA pak má Rusko ještě menší vliv. Rusko by mohlo přikročit k jednomu specifickému kroku: Mohlo by přestat nakupovat eura, dolary a dluhopisy západních ekonomik. Západ by ale měl být schopen se s tím vyrovnat a Čína, která by Rusku mohla v tomto konfliktu pomoci, se drží stranou. Navíc by nemohla prodat velký objem amerických vládních dluhopisů bez toho, aby nepoškodila sama sebe.
EU má několik střednědobých alternativ. Pokud jsou Spojené státy jejím skutečným spojencem, omezily by restrikce na vývoz energií a EU by měla přístup k novým zdrojům. Podobně by mohla pomoci i Kanada. Škody způsobené nedostatkem energií by byly znatelné, částečně by byly vyvolané inflací. Na druhou stranu jsou ale nyní inflační tlaky v Evropě nízko a ekonomika EU na tom už není tak špatně jako v minulém roce. Západ má k dispozici i širší spektrum obchodních sankcí.
Celkem je tedy jasné, že v ekonomické oblasti drží v tomto sporu většinu dobrých karet EU a USA. Rusko je nejsilnější v geopolitické oblasti. To se nakonec spolu s velkou krátkodobou závislostí na ruských energiích může stát rozhodujícím faktorem, který určí kroky západu. Rusko by ale nepostupovalo moudře, kdyby podceňovalo ekonomické možnosti Evropy a USA a naopak přeceňovalo vlastní schopnosti.
Autory jsou Jorge Mariscal a Alejo Czerwonko z Wealth Management.
Zdroj: FTAlphaville
Vývoj na Ukrajině sledujte zde: