Spojené státy budou v příštích 25 letech čelit miliardovým ztrátám způsobeným ničivými hurikány a jinými přírodními katastrofami, které jsou spojovány s globální změnou klimatu. Nově zveřejněná studie, na které spolupracoval například bývalý newyorský starosta Michael Bloomberg, nebo americký ministr financí v Bushově administrativě Henry Paulson, kalkuluje náklady spojené s klimatickými změnami v USA. „Jedná se o nejpropracovanější analýzu, která kdy byla v oblasti potenciálních škod způsobených klimatickými změnami vypracována,“ zhodnotil studii klimatolog Michale Oppenheimer z Princeton University.
Studie mapující rizika klimatických změn byla představena necelé tři týdny poté, co prezident Obama vyhlásil novou politiku boje proti skleníkovým plynům. Podle ní by USA měly do roku 2030 snížit emise CO2 o 30 % oproti stavu z roku 2005. Jaké náklady tedy budou muset Američané kvůli změnám klimatu v příštích letech zaplatit?
Škody na domech a majetku způsobené hurikány a (pobřežními bouřemi) budou stát 35 mld. USD, o 14 % poklesne výnos zemědělských plodin, účet za elektřinu v období velkých veder (náklady na klimatizaci) se vyšplhá na 12 miliard dolarů ročně, deset miliard budou kvůli suchu každý rok tratit zemědělci, díky vlnám velmi teplého počasí se dočasně sníží produktivita práce, v některých oblastech USA (Southwest, Midwest, Southeast) nebude možné vykonávat venkovní práce, propadne se stavební výroba,…
Kromě strachu z přírodních pohrom představují klimatické změny také možnost zajímavé investice, která přináší vítanou diverzifikaci investičního portfolia. Existuje relativně mladá třída aktiv, která umožňuje investorům nakupovat dluhopisy – tzv. climate bonds (zelené dluhopisy), které investují do boje s klimatickými změnami a současně vyplácejí v pravidelných intervalech zajímavý kupón.
Zelené dluhopisy se dělí do několika tematických kategorií dle oblasti pomoci, na kterou se zaměřují (zemědělství, deštné pralesy, znečištění vody, aj.). Emitent cenného papíru (vláda, místní samospráva, banka, korporace) se zavazuje využít získané prostředky na opatření zmírňující dopady klimatických změn (v minulosti např. na protipovodňové hráze v deltě Nilu, záchranu Velkého bariérového útesu, vybudování systému zavlažování, apod.). Samostatnou kategorií v rámci zelených dluhopisů jsou velmi populární tzv. Forest bonds zaměřené na ochranu deštných pralesů po celém světě.
V roce 2013 bylo do zelených dluhopisů investováno celkem 346 miliard amerických dolarů a většina emitovaných dluhopisů měla nejvyšší investiční rating, jak ukazuje níže uvedená tabulka.
Zdroj: Climate Bonds Initiative, Reuters