Slovensko ve druhém čtvrtletí překvapilo mírně rychlejším růstem svého hospodářství. HDP stoupl o 2,5 % na meziroční bázi, ačkoliv se počítalo s 2,4 %. Po očištění o sezónní vlivy hlásí slovenská ekonomika růst 2,4 %. Pozitivní zprávu poněkud tlumí údaj o vývoji inflace v zemi. Harmonizovaný index spotřebitelských cen totiž v červenci meziročně klesl o 0,2 %, což znamená potvrzení deflačního tlaku, který je patrný od počátku letošního roku. Rodící se obchodní válka mezi Evropou a Ruskem pak zvyšuje obavu o budoucí vývoj, na kterém by se mohly projevit klesající ceny potravin v případě, že Rusko zakáže jejich dovoz. To by totiž vytvořilo převis nabídky nad poptávkou, který by vedl ke snižování cen a deflační tlaky by narostly. Slovensko jako součást eurozóny proto musí nadále spoléhat na uvolněnou měnovou politiku ECB, která se snaží za pomoci záporných depozitních sazeb zvýšit likviditu na trzích, k jejíž podpoře v brzké době možná využije také nekonvenčních nástrojů (například určitá forma kvantitativního uvolňování).
Maďarská ekonomika ve druhém čtvrtletí předvedla vskutku raketový růst. HDP stouplo z předchozí hodnoty 3,5 % na 3,9 %, což je nejrychlejší tempo od prvního čtvrtletí roku 2006. Za akcelerací stojí oživení na poli průmyslové produkce a stavebnictví. Pomohla také slušná výkonnost v sektoru zemědělství. Téměř skokový růst je pak také odrazem nižší srovnávací báze. Kvartální růst po očištění o sezónní vlivy vyšplhal na 0,8 %, když se počítalo s hodnotou 0,7 %. Pro druhé pololetí však lze spíše předpokládat mírné zhoršení skvělých výsledků druhého čtvrtletí. Významným příspěvkem růstu maďarské ekonomiky je totiž export průmyslových výrobků na německý, potažmo evropský trh. Německé hospodářství dnes reportovalo slabé kvartální data růstu HDP a nedávný index ekonomického sentimentu ZEW ukázal na zhoršující se podmínky na trhu. To může vést k omezení realizovaných importů, jak se sníží celková podniková aktivita. Pokles objemu vývozů by pro Maďarsko následně znamenal výpadek důležitého přispěvatele hospodářskému růstu.
Propadlíkem regionu je Rumunsko. Hospodářství země hlásí sice růst o 1,2 %, to je ale výrazně slabší výsledek, než konsensem nastavený odhad 3,3 %. Mezikvartálně dokonce ekonomka prošla kontrakcí, když HDP kleslo o 0,1 %. Důvody lze hledat v nižším objemu realizovaných exportů, a také slabším příspěvku rumunského průmyslu. Obě položky jsou významně závislé na automobilovém odvětví. To je silně cyklické a další potíže v evropském regionu spojené s nižší poptávkou můžou v následujících měsících zpomalení rumunského hospodářství podtrhnout.