Index nákupních manažerů v průmyslu eurozóny se za srpen podle předběžných výsledků snížil na 50,8 bodu z červencových 51,8. Trh předpokládal pokles na 51,3. Index je nejníž za rok. Nové objednávky přibývaly méně než před měsícem, výroba zpomalila. Celková zaměstnanost prakticky stagnovala, v průmyslu klesala. Index za celou eurozónu táhla dolů Francie i Německo. Zbytek eurozóny se celkově nachází někde mezi těmito největšími zeměmi, přičemž podle Markitu za srpen vykázal další růst.
PMI v německém průmyslu se podle předběžných čísel v srpnu snížil na 52 bodů z červencových 52,4. Jde nakonec o mírnější pokles, než se čekalo, když konsensus byl nastaven na úroveň 51,5 bodu. Slabší bylo přibývání nových zakázek, ale objem rozpracovaných zakázek stoupal. Tempo výroby se snížilo. Zaměstnanost v srpnu pokračovala v růstu, částečně díky novým objednávkám.
Radost opět neudělaly zprávy z Francie. Tamní průmyslový PMI spadl na 46,5 z červencových 47,8 bodu. Index se zanořuje dál do oblasti ukazující slábnoucí aktivitu průmyslu a nachází se nejníž za 15 měsíců. Průzkum ukazuje výraznější pokles nových objednávek a pokles výroby jen o trochu mírnější než v předchozím měsíci. Ubývá také rozpracovaných zakázek. Pokles zaměstnanosti pokračuje jak ve výrobním sektoru, tak ve službách.
Průzkum aktivity v Německu nevyznívá nijak skvěle, ale přece jen se úplně nenaplňují obavy vyvolané posledními tvrdými čísly i německými průzkumy. Průmysl zůstává u expanze, ačkoli nejde o vysoké tempo. Lépe je na tom sektor služeb. Takový vývoj je v souladu s předpokladem, že ekonomika přechází do fáze, kdy se tahounem stává domácí poptávka. Na rozdíl od služeb je právě průmysl zranitelný slabostí ekonomik ve zbytku eurozóny, zejména Francie s Itálií. Negativní dopad se sankcí Západ-Rusko se dá rovněž čekat u průmyslu a nikoli u služeb. Ty by byly na řadě až se zpožděním, poté co by se slabší vývoz skrze výsledky firem a mzdy promítl do domácí poptávky.
Data z Francie jsou dalšími v řadě, která potvrzují strukturální problémy této ekonomiky. Průmysl nedokázal od minulého roku profitovat z oživení bloku a stále zaostával. Do oblasti expanze se dostal pouze přechodně a nyní je na tom nejhůř ze sledovaných zemí.
Ekonomika eurozóny od velmi mírného růstu přešla ke stagnaci. Slabší výkony velkých zemí podle nás bude znamenat, že se ani v nejbližších kvartálech nedostane růst HDP výrazně do kladných hodnot a přinejlepším stoupne jen mírně nad nulu. Nyní stagnující Francie přitom může znovu koketovat s recesí.
Slabý výkon v zemích, jako je Francie, ale i pomalejší Německo, jsou motivací pro centrální banku, aby sáhla k další podpoře na straně měnové politiky. Dnešní data tedy spíše podporují myšlenku, že se ECB po spuštění již oznámených opatření s odstupem pustí do dalších, tedy začne nakupovat vybrané dluhopisy. Pro euro jde o faktor, který ho drží už řadu měsíců pod tlakem. Pouze fakt, že data, která jsme dnes dostali, na straně Německa mírně překonala odhady, ho nyní brání před dalšími ztrátami.