Čínská centrální banka, dle údajů WSJ, podpořila pět hlavních bankovních domů injekcí ve výši 81 mld. USD. Centrální měnová autorita údajně poskytla nízkoúročené půjčky těmto bankám: Industrial&Commercial Bank of China, China Construction Bank Corporation, Agricultural Bank of China, Bank of China a Bank of Communications Company. Tento krok by měl přinést oživení pro čínskou ekonomiku a hlavně podpořit úvěrovou aktivitu čínských bank. Čínská centrální banka tak de facto zahájila kvantitativní uvolňování (QE) - nestandardní nástroj měnové politiky, který bývá nasazován pouze výjimečně, když už není prostor dále snižovat úrokové sazby.
V režimu kvantitativního uvolňování funguje také americký Fed, který nakupuje státní dluhopisy (aktuálně za 10 mld. USD/měsíc) a tím dodává na trh likviditu. Americké QE se však blíží ke konci, dle vyjádření představitelů Fed, by měl program nákupu dluhopisů skončit během října. Poté by mělo začít utahování šroubů a postupné zvyšování úrokových sazeb, které jsou nyní v USA na svých historických minimech 0,25 %. Otázkou zůstává, jak dlouhá bude přestávka mezi ukončením programu QE a prvním zvýšením sazeb. Janet Yellenová hovořila o období 6 měsíců a dnes večer se dozvíme, zdali je tento interval stále aktuální.
Před dvěma týdny Evropská centrální banka nečekaně snížila své hlavní měnově-politické sazby, přičemž depozitní sazba se dostala dokonce do záporných hodnot (tj. komerční banky musí za uložení svých prostředků u ECB platit). ECB současně se snížením sazeb oznámila také zahájení QE programu, v rámci kterého bude nakupovat jednoduché ABS.
Světová ekonomika se tedy nyní nachází v nezvyklé situaci, kdy hlavní ekonomické bloky (v různých fázích) stimulují své hospodářství s využitím QE.
Zdroj: WSJ, BBG